Rusové na Měsíci? Zatím to o rok odložme. Zatím...

Jaká bude "lidská" budoucnost Měsíce? Zdroj: http://pixabay.com

I Rusové mají měsíční sny. Ale zatím jsou to jen sny.

Rusko nejméně o rok odložilo plány na vyslání automatických sond na Měsíc. Novinářům to v Moskvě řekl ředitel Ústavu kosmických výzkumů Lev Zeljonyj. Start orbitálního modulu Luna 26 se místo roku 2020 uskuteční v roce 2021, o rok je odložena i mise přistávacího modulu Luna 27, původně plánovaná na rok 2021.

4 Zobrazit galerii

4 Zobrazit galerii

Východní strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Západní strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Přivrácená strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Odvrácená strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Východní strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Západní strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Přivrácená strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Odvrácená strana Měsíce Zdroj: Jay Tanner – N/A

Důvodem je podle ruského vědce projekt ExoMars, jehož druhou etapu chce agentura Roskosmos realizovat v roce 2020. Projekt Roskosmosu a Evropské kosmické agentury (ESA), který je zaměřený na hledání stop života na Marsu, začal loni na jaře, kdy se k Marsu vydala evropská družice Trace Gas Orbiter. Během druhé etapy by měla ESA vyvinout přistávací modul a Roskosmos robotické vozítko, které bude k planetě vysláno.

Program výzkumu Měsíce nedokáže ruský kosmický výzkum realizovat souběžně s programem ExoMars, řekl Zeljonyj. "V roce 2020 musíme v měsíčním výzkumném programu udělat pauzu, protože dva meziplanetární starty během jednoho roku ruský průmysl nezvládne," prohlásil vědec. "Bojujeme, aby odklad nebyl ještě delší," dodal.

Orbitální družice Luna 26 má Měsíc obíhat ve výšce 200 kilometrů a má provádět distanční sledování jeho povrchu. Přistávací modul Luna 27 chtějí ruští vědci vyslat k jižnímu měsíčnímu pólu, kde má s pomocí hlubinných vrtů zkoumat měsíční horniny. V roce 2024 chce Rusko vyslat k Měsíci automatickou kosmickou stanici Luna 28.

Co o měsíci víme?

Průměrná vzdálenost od Země - 384 403 km. Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu“, z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky libraci. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k rezonanci oběhu a rotace (vázané rotaci).

Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí.

ČTK, wikipedie