Kolik lidí je třeba k založení vesmírné kolonie? Spočítali jsme to!

NASA a další vesmírné agentury už se nad tímto problémem zamýšlejí řadu let. A snaží se spočítat, kolik astronautů by bylo třeba, aby vznikla civilizace na jiné planetě.

Bohužel podle nové práce Johna Moora z University of Florida je ten počet výrazně větší, než si doposud vesmírné agentury myslely. NASA roku 2002 spočítala, že úplně stačí posádka 150 lidí, přičemž tato skupina by měla být rovnoměrně rozdělena na muže a ženy. Moore ale tvrdí, že nejmenší možný počet vesmírných osadníků je 10 000, v ideálním případu ale 40 000.

Ptáte se, proč tolik? Copak pozemské kolonie vznikaly z tak velkého počtu lidí? Problém je, samozřejmě, složitější… V naší sluneční soustavě není žádná obyvatelná planeta, a tak bychom museli vyrazit ke hvězdám. A ty jsou pomocí dnes existujících technologií opravdu daleko: nejméně stovky až tisíce let. Taková výprava by zřejmě vyžadovala něco jako „generační loď“ – tedy raketu, ve které by se rodily a umíraly celé generace. Problém je, že pokud by se mezi sebou křížilo jen 150 lidí, už po pár generacích, by loď řídila degenerovaná a polodementní posádka.

Vesmír

Vesmírné kolonie: Tak si je představovala NASA

Aby byla zajištěna genetická stabilita po příletu na novou planetu, muselo by posádku lodi tvořit nejméně 10 000 osob. Jenže ani to ještě není všechno – pokud má být výprava úspěšná, musí se počítat také s katastrofami a nehodami. Určitě by na takové cestě došlo k mnoha poruchám, epidemiím a dalším těžko popsatelným problémům. Moore využil počítačový model vyvinutý archeologem Williamem Gardnerem-O´Kearneym. Tento algoritmus se využívá na modelování kolapsů starých civilizací, ale stejně dobře posloužil i u vesmírných cest.

Moore spočítal, že ve vesmíru, tedy v uzavřeném prostředí bez možnosti přílivu nových sil, by kolapsy hrozily prakticky pořád. Jediný způsob, jak udělat misi proveditelnou, spočívá v tom poslat více lodí s celkovou posádkou 40 000 kolonistů! 10 000 je minimální počet, kde výrazně hrozí v průběhu 30 generací zánik celé výpravy.

Tak obrovská expedice je samozřejmě jen těžko představitelná, takže to osidlování vesmíru odsouvá do říše fantazie. Ale to jen v případě, že nevynalezneme nadsvětelný pohon – ten by všechno změnil. Druhou možností je jen malá výprava, která by se však nemohla rozmnožovat klasickým způsobem: jediným povoleným způsobem by bylo umělé oplodňování vajíček a spermií uložených předem na palubě. Ale jak by taková společnost vypadala po 30 generacích cesty, to už je opravdu představa pro ty nejdivočejší sci-fi romány…