Mimozemšťanům se neschováme: Země je dobře vidět z 1 004 hvězdných soustav

Vezmeme-li v potaz omezené technické možnosti lidstva, pozemští vědci toho o vesmíru dokážou zjistit překvapivě mnoho. Například jestli je některá z objevených exoplanet vhodným místem pro vznik života.

A přitom i to, že cizí planety dokážeme objevit, je vlastně malý zázrak. Ani s pomocí nejlepších dalekohledů je totiž nevidíme. K jejich odhalení se používá takzvaná tranzitní metoda. Vědci zkrátka pozorují vzdálenou hvězdu a všímají si výkyvů v její jasnosti, které se pravidelně opakují. Tyto výkyvy způsobují právě planety. Jakmile se dostanou před hvězdu, část jí zastíní a naše citlivé přístroje to detekují.

Pravděpodobnost, že planeta kolem hvězdy obíhá tak, abychom ji dokázali tranzitní metodou odhalit, je ale malá. Podle vědců z univerzit Cornell a Lehigh se Země dá spatřit jen z 1 004 hvězdných soustav.

Podmínky vhodné k životu

Pokud by mimozemské civilizace v těchto hvězdných soustavách skutečně existovaly a byly by podobně vyspělé jako my, Země by je rozhodně zaujala. Díky našim teleskopům, které využívají spektroskopii, jsou vědci schopní odhalit přítomnost vody na exoplanetě, odhadnout přibližné složení atmosféry, zjistit průměrné teploty, a dokonce se něco dozvědí i o počasí. Na to, aby vzdálené civilizace objevily také existenci lidstva, by ale musely mít technologie ještě vyspělejší.

Pozemští astronomové pochopitelně objevování a studium exoplanet považují za jednu z priorit současného vesmírného výzkumu. Výrazně by s tím měl pomoci nový vesmírný teleskop Jamese Webba. Jeho uvedení do provozu se odkládá už od roku 2014, naposledy to bylo kvůli pandemii COVID-19. Podle nejnovějších zpráv bychom se ho mohli dočkat v říjnu 2021.

Můžeme se schovat? A měli bychom?

Několik významných vědců včetně Stephena Hawkinga uvažovalo, zda by nebylo lepší naši planetu nějak zamaskovat, aby pro případné mimozemské nájezdníky nevypadala tak lákavě. Professor David Kipping z Columbijské univerzity a absolvent Alex Teachey vymysleli, jak to zařídit. Pomocí cílené laserové emise zaměřené ke hvězdě, kde by se dal předpokládat mimozemský život, by dokázali kompenzovat výkyvy v jasnosti Slunce.

„Dokázali bychom i skrýt jen atmosférické prvky spojované s biologickou aktivitou, jako je například kyslík. Jiným civilizacím by se tak Země jevila jako zcela neobyvatelná,“ vysvětlil Teachey. Stejná technologie by se ovšem dala použít i v případě, že bychom na svoji přítomnost chtěli naopak upozornit.

Který z postupů zvolit, zda se schovat, anebo odhalit, je otázka, na kterou lidstvo zatím hledá odpověď. Astronomové navíc řeší, že když využít laser napadlo nás, mohlo to napadnout i mimozemšťany. Kipping a Teachey proto už navrhli rozšíření projektu SETI, který se prozatím zaměřuje jen na pátrání po rádiových signálech.