13. prosince 2022 18:45

Až 180 meteorů za hodinu: V kolik a kde budou v Česku nejlépe vidět krásné Geminidy?

V noci na středu vyvrcholí meteorický roj Geminidy. Pozorování bude letos rušit Měsíc, který je několik dnů po úplňku. Meteory bychom tak měli vyhlížet až brzy ráno. Geminidy jsou aktivní do 17. prosince, po maximu ale jejich četnost rychle klesá.

Kdy budou Geminidy vidět nejlépe?

Nejaktivnější každoroční meteorický roj Geminid dosáhne svého maxima ve středu 14. prosince ve 14 hodin SEČ, poté začne jeho aktivita prudce klesat. K pozorování roje tak bude nejvhodnější předchozí noc ze 13. na 14. prosince, nejlépe kolem 6. hodiny ráno.

Podle astronoma a fotografa Petra Horálka letos nemá roj nejlepší pozorovací podmínky – důvodem je rušivý svit Měsíce s fází šest dní po úplňku v souhvězdí Lva. Na pozorování je proto třeba si najít místo s dokonalým rozhledem, ideálně v horách a daleko od velkých měst. I tak se ale podle Horálka vyplatí na Geminidy podívat – ve střední Evropě mají aktivitu nad 100 meteorů, vzácně i 180 meteorů v hodině.

Kde se vlastně Geminidy berou?

Pokud jde o místo na obloze, vyletují miniaturní kousky hornin o velikosti zrnka písku zdánlivě ze souhvězdí Blíženců, od jejichž latinského názvu jeden z nejvýznamnějších meteorických rojů odvozuje své jméno. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, tedy Castora a Polluxe. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci.

Pokud jde o mateřské těleso, ukazuje trajektorie roje na asteroid 3 200 Phaethon o průměru 5 km – a v tom také spočívá největší záhada Geminid. Meteorické roje jsou obvykle pozůstatkem ledových komet, Phaethon je ale poklidně vyhlížející kamenný asteroid. Nebo snad ne? V posledních letech se zdá, že na Phaethonu probíhají dosud neznámé procesy uvolňující prach, což svádí k představě, že je asteroid buďto bývalou a dnes již neaktivní kometou, anebo se nedávno stal účastníkem nějaké kosmické srážky.

Excentrický asteroid

Oběžná dráha Phaethonu, který byl objeven 11. října 1983, patří k nejlépe prozkoumaným. Jeho výrazně excentrická elipsoidní dráha křižuje oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země a Marsu a přivádí Phaethon ze všech pojmenovaných asteroidů nejblíže ke Slunci (perihelium pouhých 20,9 milionu km), přičemž se jeho povrch zahřívá až na 750 °C.

Asteroid je klasifikován jako potenciálně nebezpečný objekt – ne snad proto, že by hrozila jeho srážka se Zemí, ale z důvodu své velikosti a také kvůli minimální vzdálenosti oběžných drah Země a asteroidu, jež činí 2,91 milionu km. Nicméně v nejbližších 400 letech přiblížení obou těles na tuto vzdálenost nehrozí.

ZDROJ: Astrofyzikální progresy z Opavy

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský