Elon Musk chce kvůli osídlení ozařovat Mars gigantickými zrcadly. Anebo ho změnit na obří rudý Černobyl

Elon Musk chce ozařovat Mars gigantickými zrcadly. Anebo ho změnit na obří rudý Černobyl

Už od roku 2015 mluví Elon Musk, šéf společnosti SpaceX, o tom, že sní o terraformaci Marsu – rád by tuto neobyvatelnou planetu proměnil v druhý domov lidstva.

S atomovkami na Mars

Když se k tomuto tématu začal vyjadřovat poprvé, naznačoval, že by to bylo nejjednodušší pomocí atomových zbraní. Chtěl tehdy nechat povrch Rudé planety bombardovat stovkami jaderných pum a změnit ho tak ve více obyvatelný.

Zní to sice absurdně, proměnou planety v jeden obří Černobyl by se přece nestala více vhodnou pro člověka – ale jeho teorie nebyla tak nesmyslná, jak by se mohlo zdát. Pokud by se bombardovalo přesně a silně, rozpustily by se polární čepičky planety a do planety by se uvolnilo dostatečné množství plynů k tomu, aby to učinilo atmosféru Marsu dýchatelnou.

Experti pak ale Muskův plán prošli a spočítali, že by k tomuto úkolu nestačil ani celý arzenál pozemských jaderných zbraní – náklady na tuto operaci by tedy byly nerealistické vždy. Musk sklidil posměch a k plánu terraformace Marsu se přestal raději vyjadřovat.

Oteplíme Mars

To se ale změnilo na konci srpna, po několika úspěšných startech jeho raket. Zejména úspěšný test prototypu rakety Starship ho zřejmě motivoval k tweetu, v němž popisuje další ze svých vizí: tentokrát by rád Mars změnil na Zemi 2.0 pomocí obřích zrcadel. „Mohlo by dávat smysl ohřát Mars pomocí tisícovek družic s odrážecími plochami, které budou reflektovat sluneční záření, místo ohřívání jeho povrchu umělými slunci,“ napsal.

Jeho nápad zní sice podobně šíleně jako jaderná hirošimizace Marsu, ale ve skutečnosti je řádově věcnější – nepochází totiž z jeho hlavy. Poprvé s ní přišel už roku 2006 fyzik Rigel Woida z Arizonské univerzity. Zalíbila se natolik, že mu za ni NASA dala pracovní místo a začala jeho projekt financovat.

O rok později Woida svůj projekt detailně popsal. Je založený na soustavě dvou až tří stovek umělých družic, každá by měla být vybavená asi 150metrovým zrcadlem. Společně by odrážely na povrch Marsu tolik světla a slunečního tepla, že by mělo dojít po nějaké době k ohřátí atmosféry natolik, že by byla pro člověka více vhodná než nyní.

Musk ale bohužel neopustil ani první plán založený na jaderné bombardování, v dalším tweetu ho znovu podpořil – což opět vyvolalo smích a posměch – už jen proto, že od loňska existuje rozsáhlá studie NASA, která tento projekt technologicky zcela vyvrací.

Text: Martin Kolář