Co by se stalo, kdyby najednou zmizel Měsíc? Země by se změnila k nepoznání

Úplněk je v průměru 14 000krát jasnější než nejbližší nejjasnější objekt na noční obloze, jímž je Venuše. Bez Měsíce by tedy každá noc vypadala jako při novoluní a oblohu by ovládly girlandy zářivých hvězd.

Hned ráno by se projevil další efekt zmizelého Měsíce – obyvatelé pobřežních oblastí by s údivem pozorovali, že se rozdíl mezi přílivem a odlivem snížil až o 75 procent. To by okamžitě ovlivnilo život litorálních organismů, tedy těch, které žijí v pobřežním pásmu moří a oceánů.

Mluvíme tu o krabech nebo přílipkách a dalších měkkýších, kteří jsou základem potravy pro mnohé větší všežravce a predátory. Během několika desetiletí bychom už byli svědky počínajícího poklesu populací mnoha živočišných druhů jak v moři, tak na souši.

Rozmnožování podle Měsíce

Měsíční fáze hrají významnou roli v reprodukčních cyklech mnoha velkých společenství. Například na Velkém bariérovém útesu každý listopad ve dnech následujících po úplňku koráli synchronizovaně uvolňují miliony vajíček a spermií. Proč se tak děje zrovna po úplňku, zatím vědci spolehlivě nevysvětlili.

Na fáze Měsíce mají navázaný svůj reprodukční cyklus i krabi červení (Gecarcoidea natalis), kteří jsou symbolem Vánočního ostrova. Poté, co stráví většinu svého života v horách, se miliony dospělých krabů vydávají k pobřeží, aby samičky uvolnily svá vajíčka do moře. Děje se tak ale jen v poslední čtvrtině měsíčního cyklu.

Na předpověď počasí zapomeňte

Lidé by se asi dokázali bez problémů rozmnožovat i bez Měsíce, určitě by ale pocítili změny počasí vyvolané náhlým zmizením naší oběžnice. Příliv a přílivové proudění pomáhají mísit chladné arktické vody s teplými vodami tropů. To vyrovnává teploty a pomáhá stabilizovat klima na celé planetě. Bez Měsíce by prakticky nebylo možné předpovídat počasí a průměrné rozdíly mezi nejteplejšími a nejchladnějšími místy na Zemi by dosáhly život ohrožujících extrémů.

To vše by ale stále nebylo nic proti vůbec největší změně, k níž by došlo v průběhu dalších několika tisíc let. Zatímco nyní činí (z velké části díky působení gravitace Měsíce) náklon zemské osy stabilních 23,5 stupně, bez Měsíce by se začal náklon měnit. V minulosti se výkyvy osy o 1–2 stupně postaraly o doby ledové, nikdo ale netuší, co by se stalo, kdyby se osa vychýlila o 10 nebo třeba 45 stupňů. Pro život na Zemi by to nicméně mělo zcela fatální následky.

Měsíc jako pán času

Hodila by se vám občas během dne nějaká ta hodina navíc? Dobrá zpráva je, že Měsíc se o ni časem postará – působením jeho přitažlivosti se totiž v minulosti zpomalila zemská rotace a den se na Zemi z původních asi 4 hodin prodloužil na dnešních přibližně 24 hodin. A tento proces trvá dál.

Měsíc se totiž neustále pomalu vzdaluje od Země (ročně asi o 6,4 cm), čímž se zpomaluje zemská rotace. Den se proto prodlužuje každým rokem o 1/75 000 vteřiny. Vědci zjistili, že před 1,4 miliardami let byl Měsíc k Zemi blíž o celých 44 000 km, díky čemuž trval den na Zemi 18 hodin a 41 minut.

Měsíc zkrátka není jen ozdobou noční oblohy a život na Zemi ovlivňuje víc, než bychom čekali. A to už od svého vzniku před miliardami let.