Čínská sonda našla kameny z hlubin Měsíce

Čína na Měsíci

Vzorky získané z oblasti nazývané Aitkenova pánev naznačují, že dopad pradávného tělesa, který pánev vytvaroval, byl natolik silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště, napsal zpravodajský server BBC.

Čchang-e 4 přistála 3. ledna letošního roku ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemské družice. Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu. Rozsáhlá Aitkenova pánev je podle vědců stará 3,9 miliardy let, rozkládá se přes téměř čtvrtinu Měsíce, a je tak jedním z největších kráterů ve sluneční soustavě. Právě její vznik můžou nové poznatky pomoci odhalit.

Sonda donesla na lunární povrch vozítko Nefritový králík 2, které identifikovalo kameny s jiným chemickým složením než jakékoliv jiné horniny nalezené na Měsíci. Na základě prvních analýz z infračerveného spektrometru by měly vzorky obsahovat minerály olivín a pyroxen, které odpovídají předpokládané skladbě lunárního pláště.

Měsíc se podobně jako Země skládá z jádra, pláště a kůry. Pokud by dávný asteroid opravdu pronikl až do pláště, tedy druhé vrstvy, musel by před tím prorazit 50 kilometrů silnou kůru Měsíce.

Data zaslaná Nefritovým králíkem 2 mohou vědcům pomoci objasnit chemické a mineralogické složení lunárního pláště i vznik a evoluci samotného Měsíce. Jeho odvrácená strana není ze Země vidět vlivem takzvané vázané rotace a povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně "moří" – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.

Nové poznatky ve středu vydali vědci z Čínské akademie věd v odborném časopise Nature. Do budoucna chtějí horniny dál studovat a přemýšlejí i nad další misí, která by vzorky dovezla na Zemi, kde by je bylo možné zkoumat v laboratorních podmínkách.

Text: ČTK