Rajčatová slupka je materiál budoucnosti. Co vše z ní získáme?

Rajče Zdroj: Thinkstock

Rajče se pěstuje téměř všude na světě a jí se celý rok, proto ho lze snadno zpracovávat. Brzy má nahradit syntetické laky a pryskyřice na obalu konzerv.

Výzkum, na němž se podílí i Češi a na nějž peníze ve výši 20 milionů Kč dala Evropská unie, se dokončuje v italské laboratoři nedaleko Parmy: z voskovité substance obsažené ve slupce ovoce (rajče je ovoce, ačkoli se většinou konzumuje jako zelenina) lze vyrobit biolak, jímž se mohou pokrýt vnitřní i vnější stěny kovové konzervy.

"Proces není drahý a pro spotřebitele v tom nebude žádný cenový rozdíl," uvádí doktorka Angela Montanatiová, která koordinuje projekt Biocopac v experimentální laboratoři pro průmysl potravinových konzerv (SSICA) v Parmě. "Tyto konzervy budou na trhu do dvou let," dodává.

Podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ve světě každou vteřinu vyprodukují více než čtyři tuny rajčat, což za rok činí přes 145 milionů tun. FAO zde započítává pouze ta rajčata, která přijdou do obchodu. Odpad z rajčat představuje kolem 2,2 procenta váhy plodu, jde o vlákna, slupky a stopky.

Odpad jako bohatství

Jen v Itálii dosahuje odpad z rajčat ročně kolem 100.000 tun. Zpracování jedné tuny odpadu stojí asi 100 Kč, ať už se dává zvířatům, suší nebo zpracovává na bioplyn.

Jestliže se tedy odpad lépe zhodnotí a vyrobí se z něho obaly pro konzervy, představuje to úspory pro průmysl, ale také pro životní prostředí. Slupka z rajčete by tak nahradila polymery a pryskyřice typu Epoxy obsahující bisfenol A.

Tato substance, která poškozuje endokrinní žlázy, je v četných zemích zakázána pro kojenecké lahve a od roku 2015 bude zakázána u všech potravinových obalů.

V Parmě pracuje tým doktorky Montanariové společně s vědci a průmyslníky z České republiky, Francie, Řecka, Španělska, Itálie a Lichtenštejnska. "Trh je zde a podnikatelé mají opravdu zájem. Víme, že to bude fungovat," tvrdí Montanariová. Nyní se dělají testy odolnosti, zejména pokud jde o trvanlivost. První výrobní testy chtějí vědci zahájit v lednu příštího roku s francouzskou firmou specializující se na rybí konzervy Saupiquet a jednou italskou společností.

Oněch 250 tun rajčat, jimiž se bombardují účastníci španělského svátku Tomatina, který se koncem srpna koná ve valencijském Buňolu, skončí - letos sice ještě nikoli, ale určitě brzy - na konzervách, a ne v popelnicích.