Až přestanou fungovat antibiotika, nastane éra nanočástic

Nanočástice selenu dokážou podle vědců z Brna ničit bakterie účinněji než antibiotika. Poradí si například se zlatým stafylokokem a dalšími nemocemi, na které antibiotika nemusejí vždy zabírat. S objevem přišli vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

ČTK o něm jménem Centra transferu technologií Mendelovy univerzity informovala Denisa Ranochová. Teď podle ní vědci hledají způsob, jak nanočástice selenu uchytit a fixovat na různých materiálech, jako jsou obvazy, gely a další. Před zavedením do praxe musí následovat ještě několikaleté klinické testování.

V posledních letech se mezi lidmi vyvíjejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Právě použití nanočástic selenu v léčbě by problém rezistentních bakterií mohlo vyřešit. "Testovali jsme nanočástice stříbra a selenu. Testy nám ukázaly, že tyto kovy ve formě nanočástic zlatého stafylokoka zabíjejí, ale zároveň nepředstavují nebezpečí pro lidské tělo," uvedl vedoucí výzkumné skupiny René Kizek. Selenové nanočástice přitom podle něj předčily ty stříbrné.

Za pět let se uvidí...

Tým v Brně pracuje na výzkumu účinnosti selenových nanočástic už více než pět let, několik dalších let však bude ještě trvat zavedení tohoto způsobu léčby do praxe. Nanočástice by se podle odborníků mohly přidávat také do podlahových krytin a obkladů stěn v laboratořích a nemocnicích. Na obvazech by mohly pomáhat při hojení popálenin a využít se dají také při dezinfekci nástrojů.

Nanotechnologie je technický obor, který pracuje s materiály o velikosti řádově miliardtin metru. Nanočástice mají velkou aktivní plochu a díky své velikosti mohou prostupovat buněčnými membránami. "Pokud použijeme magneticky aktivní nanočástice, získáme ideální prostředek pro cílený transport léčiv v lidském těle. Tato metoda by přinesla výrazný pokrok při léčení různých onemocnění," podotkl Kizek.

ČTK