Nanotechnologii vymysleli staří Římané. Uměli triky, které dnes nenapodobíme
Kalich starý 1600 let umístěný v Britském muzeu je klíčem k supercitlivé technologii, která by mohla pomoci v medicíně i v bezpečnostních technologiích.
Skleněná nádobka je známá jako Lykurgův pohár – protože na něm je zobrazen Thrácký král Lykurgos. Kalich je vyrobený ze zeleného jadeitu, který ale vypadá jako červený, když se nasvítí ze zadní strany. V době svého vzniku byl kvůli tomu velmi ceněný, pro vědce byl však dodnes záhadou.
Jak vznikl a proč reaguje na světlo tak podivně, odhalil teprve výzkum archeologů z University College v Londýně. Ti po analýze vzorků odebraných z poháru zjistili, že staří Římané byli průkopníky v nanotechnologiích.
Impregnovali totiž kalich částicemi stříbra a zlata – extrémně droboučkými částicemi těchto vzácných kovů, které měřily jen 50 nanometrů. To představuje velikost asi tisíciny zrnka soli. A protože něco takového nemohlo rozhodně vzniknout náhodou, museli římští řemeslníci přesně vědět, co dělají.
Jak vlastně starověká nanotechnologie fungovala? Římané sice o atomech a molekulách nic nevěděli, ale je to takhle: když elektrony kovu zasáhnou světlo, vibrují podle toho, z jaké strany na ně světlo dopadá. A Římani tohoto efektu dokázali využít – přestože nemohli chápat jeho fyzikální příčiny. Prostě obdivuhodné…
Zázrak ze starověku
Všimněte si, že netvrdíme, že by byl kalich výtvorem Vetřelců dávnověku! Výsledek jejich práce je opravdu úctyhodný. Barva poháru se totiž měnila také podle toho, jaká tekutina se do něj nalila. Při interakci s různými chemikáliemi reagují drahé kovy různě – pohár se tedy měnil na růžový, nazelenalý, olivový i karmínový.
Použitá technologie je tak pokročilá, že zaujala nejen archeology, ale i experty na nanočástice – v některých ohledech je totiž pokročilejší než triky, které používá naše civilizace. A má celou řadu zajímavých aplikací.
Prototyp vyrobený podle tohoto kalichu, který vytvořili v amerických laboratořích, byl 100krát citlivější na odhalování různých chemikálií než dnes používané senzory. A to už je pro bezpečnostní složky hodně zajímavá informace. Jednou by se právě z této technologie mohl stát základ pro přenosné skenery, které by mohly odhalovat výbušniny, drogy a další chemikálie.
A pak že je archeologie jen věda pro vědu…