Konec virů se blíží. Revoluční ochranné zařízení přišlo o poslední zásadní vadu
Ochrana před viry je v posledních letech hodně žádaným zbožím. Řešení přitom nemusí být jen ve vakcínách, možná nám hodně pomůže i ultrafialové záření.
UVC záření přitom není žádnou novinkou. K dezinfekci se používá od 30. let minulého století. Záření spolehlivě likviduje bakterie a pomáhá ničit patogeny, které se šíří vzduchem v uzavřených prostorách. Obecně se používání ultrafialového záření doporučuje, protože bezpečnost nekončí jen u filtrace vzduchu. Ta neochrání například před takovou skrytou hrozbou, jakou jsou koronaviry.
Záření má oproti filtrům vzduchu hlavně tu výhodu, že nehýbe vzduchem a přesto dezinfikuje. Na místech, kde se používá (nemocnice, školy či restaurace), si jich sotva všimneme. UVC lampy se navíc používají i k dezinfekci operačních sálů či mytí ovoce a zeleniny. Nevýhodou však je, že z přímého ultrafialového světla můžeme dostat rakovinu kůže. I tomu se dá ale předejít.
UVC lampy se obvykle používají v horních patrech obydlí, takže regulují zhoubný vliv záření a k ochraně obyvatel využívají cirkulaci vzduchu. Vzduch stoupá od lidí a ventilací, projde radiační zónou a pak se vyčištěný vrací dolů. Kolikrát by se měl vzduch takto vyčistit?
Nové a šetrnější řešení vůči člověku
V nemocnicích se vzduch čistí až šestkrát denně, protože při koncentraci nemocných pacientů zde hrozí vysoké riziko infekce, do domácností a dalších prostor by ale stačily dvě až tři frekvence. UVC světlo je ale stále omezené tím, že se musí držet daleko od lidí. I na tom už ale vědecká obec pracuje.
Způsob, díky kterému se s UVC lampami bude moci zacházet s menšími obavami, spočívá ve využívání kratších vlnových délek. Fyzik se specializací na radiologii David Brenner pracuje se svým týmem na nové naději – lampě, která rtuť nahrazuje kryptonem.
Výsledky dorazí už v roce 2023
Oproti rtuťové lampě, jejíž záření je cca 254 nanometrů, vyzařuje nový typ lampy jen 222 nanometrů. To je záření, které se nedostane přes hradbu mrtvých buněk na kůži či slzný film v očích, takže je k lidskému organismu mnohem šetrnější. To potvrzují i dosavadní testy. Vědci zkoušeli nový typ lampy na myších bez srsti po dobu 66 týdnů a neshledali na nich příznaky rakoviny kůže.
Testování možností lampy samozřejmě stále probíhá, prioritu v něm drží obrana před covidem-19. S pokusy s koronaviry začali vědci v říjnu 2021, výsledků se patrně dočkáme v březnu 2023. Pokud se lampa dostane na trh, bude se její cena pohybovat okolo 2 000 amerických dolarů, což se vyplatí, protože za nepřetržitého provozu může vydržet až 15 měsíců.
Zdroj: Scientific American