Zmutovaný koronavirus by byl velkým problémem. Nemusela by na něj fungovat vakcína

Viry mutují velmi rychle, což zvyšuje jejich šance k průniku do dalších organismů. Kterýkoli další organismus, který umožní viru SARS-CoV-2 nově se replikovat v jeho buňkách, je pro člověka rizikovým faktorem. I to je důvod, proč budou vybity všechny norčí farmy v Dánsku.

Španělská, čínská, ptačí, prasečí... chřipka

Nejnovější celosvětová pandemie je často srovnávána (úmrtnost, smrtnost, rychlost šíření) s chřipkou, přičemž hlavním důvodem je fakt, že se jedná o onemocnění virového původu. Jde sice o zcela jiný vir než chřipkový, nicméně průběh onemocnění, zejména tím, že napadá respirační systém, chřipku připomíná.

Není to tak dlouho, co se v Evropě vybíjela hejna ptáků, kteří mohli přenášet vir tzv. ptačí chřipky. V roce 2015 byla nákaza zaznamenána v chovech drůbeže nejen ve Francii, ale i v Německu, Bulharsku, Švédsku a Rumunsku. Podobně bychom si mohli připomenout prasečí chřipku. Byť chřipkové viry (Orthomyxoviridae) patří do zcela jiné skupiny, než je koronavir SARS-CoV-2, základní, velmi zjednodušená premisa platí u obou. Viry velmi rychle mutují, což znamená, že jsou schopné se přizpůsobit novému organismu a ten využít v nepatrně pozměněné podobě jako východisko k dalšímu šíření. V případě několika podtypů chřipkového viru to byli jak ptáci (drůbež), tak savci (prasata). V případě koronaviru to byli netopýři a nově i norci. A tady je problém.

Dánští norkové chytili koronavirus

„Dánsko utratilo až 17 milionů norků poté, co se u zvířat objevil mutovaný kmen COVID-19. Kmen, který se objevil na norčích farmách, infikoval nejméně 12 lidí, uvedla vláda s tím, že farmy s norky mohou být spojeny s až 400 případy COVID-19 v zemi,“ napsal Business Insider, který zároveň citoval dánskou premiérku Mette Frederiksenovou. Ta na tiskové konferenci varovala před tím, že zmutovaný vir může být odolnější vůči případné vakcíně.

Frederiksenov dále uvedla, že zmutovaný kmen může znamenat, že bude „účinek budoucí vakcíny oslaben nebo v nejhorším případě eliminován“. Vrchní dánský epidemiolog Kare Molbak ze Statens Serum Institute dokonce naznačil, že by se jeho země mohla v nejhorším scénáři stát místem, odkud propukne nová vlna pandemie.

Nová vlna pandemie

Zoonózy, tedy onemocnění, která může člověk „chytit“ od zvířat, jsou v našem světě relativně běžné, ale současná pandemie nemá v moderní historii obdoby. Zatímco v minulosti sužovaly svět například morové rány jdoucí skrz kontinenty, dnes stačí jeden nakažený, který se dostane do letadla, aby zažehl pandemii hned na několika místech světa.

Pokud by se skutečně prokázalo, že zmutovaná varianta viru prošla skrz dánské norky, tak je obava z nové vlny pandemie zcela opodstatněná. Byť některé země tvrdí, že už mají vakcínu, je třeba připomenout, že je vakcína velmi specifickou záležitostí. Opět si pomozme s chřipkovou paralelou. Očkování na chřipku existuje a je běžně dostupné. Přesto je možné, že i očkovaný člověk může chřipkou onemocnět. Je to dáno tím, že se každý rok dělá vakcína speciálně přizpůsobená novým „mutovaným“ kmenům viru. Podobné je to i s koronavirem. Pokud se vyvine nový kmen viru, může dojít k situaci, že nebude narychlo vyvinutá, dostatečně neotestovaná vakcína vůči viru účinná.

Co s tím?

Jedním z možných řešení je zničit potenciální ohnisko nákazy. Právě k tomu sáhli Dánové a rozhodli se zlikvidovat 17 milionů norků. Důvod je nasnadě. Někteří z nich v sobě měli zmutovanou variantu viru schopného napadnout i lidský organismus.

Epidemiologická situace je nikdy nekončící boj. Jediným možným vítězstvím je vítězství definitivní, podobné, jakého se povedlo dosáhnout například v případě eradikace neštovic.