Jak se šíří koronavirus v paneláku? Ve Španělsku zabil v jediném domě šest lidí, desítky dalších se nakazily

Vše začalo zdánlivě nenápadně 9. ledna 2021, kdy v budově zdravotnické úřady zaregistrovaly první případ nákazy. Trvalo ale dalších 16 dnů, než přistoupily k otestování obyvatel domu a jejich blízkých kontaktů. O den později pak správce nechal vydezinfikovat společné prostory výškové budovy. Jak napsal španělský list El País, bylo bohužel už pozdě.

Jako první zemřela na COVID-19 85letá žena z 9. patra. Došlo k tomu 21. ledna 2021. Její sousedé na témže patře vzápětí zjistili, že i oni mají vážný problém, když o dva dny později zemřel starší ženě její 50letý syn. Tím ale špatné zprávy nekončily.

Týž den v noci nečekaně zemřela i 84letá obyvatelka 11. patra a o čtyři dny později potkal stejný osud dva bratry (73 a 75 let) žijící v přízemí. Poslední z obětí COVID-19 z téhož domu pak úřady hlásily ještě 8. února 2021.

Kudy se koronavirus ve věžáku šířil?

Baskické ministerstvo zdravotnictví se shodlo s několika experty na tom, že mikroepidemii v domě mohl odstartovat takzvaný superpřenašeč, tedy člověk s vysokou virovou náloží. Koronavirus se pak v domě šířil hlavně dvěma výtahy, z nichž každý pojme pět osob.

Důležitá byla také dlouhá časová prodleva mezi prvním ohlášeným případem a vydezinfikováním a správným odvětráním výškové budovy. V oněch 17 dnech se mohl koronavirus budovou nerušeně šířit.

Odborníkům tento případ připomněl kritický moment v šíření jiné epidemie, a to SARS. V roce 2003 totiž tehdy 64letý čínský lékař Liou ťien-lun v hongkongském hotelu nakazil dalších 16 lidí, kteří pak SARS zavlekli do Kanady, Vietnamu, Singapuru a na Tchaj-wan. Všichni nakažení stiskli ve výtahu tlačítko 9. patra, kde lékař, později označený za „pacienta nula“, bydlel.

Šest zasažených pater

A podobné to bylo i ve výškovém domě v Bilbau – dokonce včetně 9. patra. Jeho obyvatelé, stejně jako ostatní nájemníci, neměli ani po výskytu prvních případů COVID-19 v domě o nebezpečí ani nejmenší tušení. Dál jezdili výtahem třikrát denně venčit své psy, chodili do práce a nakupovat a dodržovali jen základní nařízená hygienická opatření, v první řadě nošení roušek a mytí rukou.

Přestože úřady neuvedly, kolik z celkem 33 nakažených osob žilo přímo v domě, a kolik z nich byli jejich příbuzní a známí, kteří se u nich zastavili, prokázala se nákaza nakonec v prvním, čtvrtém, devátém, jedenáctém, třináctém a patnáctém poschodí 16patrového věžáku.

Za podezřele vysokým počtem pozitivních případů v lichých poschodích přitom nejspíš stojí fakt, že jeden z výtahů obsluhuje jen sudá a druhý zase jen lichá patra domu.

Posledním faktorem, který v souvislosti s šířením koronaviru v budově postavené v roce 1973 zmiňuje José Jiménez, výzkumník z Oddělení infekčních chorob na King's College London, je ventilace. „Je možné, že ventilace budovy je propojená a je velmi špatná, hlavně v koupelnách. Něco podobného se stalo v Jižní Koreji,“ uvedl pro španělský deník El País.

Španělsko je na tom lépe, než ČR

Ve Španělsku, které bylo pandemií COVID-19 silně zasažené na jaře, se celkem nakazilo přes 3 miliony lidí a k 15. únoru 2021 jich 64 747 zemřelo. V žebříčku celkových úmrtí na 100 000 obyvatel je Španělsko s počtem 139 osmou nejhůře postiženou zemí světa. Česká republika je na tom podstatně hůře – ve stejném srovnání (celkový počet obětí na 100 000 obyvatel) jsme třetí nejhorší na světě.