V Číně byly nalezeny 15 000 let zamrzlé viry. Co o nich zatím víme?

Vědecká expedice do vysokých nadmořských výšek tibetského plata vytáhla na denní světlo odvrtaná ledovcová jádra. Ta obsahovala kromě 15 000 let starého prachu a bublinek tehdejší atmosféry i lidem doposud zcela neznámé viry. Nyní je studují vědci z Ohio State University.

28 zcela nových virů

„Ledovce v západní Číně nejsou dostatečně prozkoumány a naším cílem je použít tyto informace k analýze minulých prostředí. A viry jsou součástí těchto prostředí,“ prohlásil Zhi-Ping Zhong, vedoucí autor studie, která vyšla v odborném časopise Microbiome.

Viry, které spolu s prachem v minulosti napadaly na ledovec, mohou dát odpověď na mnoho otázek. Genetická analýza odhalila, že z 33 nalezených virů je 28 z nich pro vědu zcela nových a ty zbylé měly společné geny pro přežívání v extrémních prostředích. Pro samotnou analýzu bylo nutno vyvinout zcela novou metodu, protože nesmělo dojít ke kontaminaci pleistocénních vzorků vytažených z ledovce Gulia ležícího 7 000 metrů nad mořem.

Nebezpečnost virů není známa

Vědci zatím nedokážou s jistotou říct, zda a případně jak moc jsou nové viry nebezpečné. Zatím došli k názorům, že se jedná o viry, jimž se daří v extrémních ekosystémech, a v rámci vědecké diskuze zazněla myšlenka, že podobné „organismy“ by mohly přežít i v prostředí Marsu.

Otázkou ale zůstává, jak budou viry, které jsou přizpůsobené mrazivému klimatu, reagovat na teplo. Podle odborníků některé z „ledovcových“ virů dokážou napadat bakteriální buňky. Hrozí totéž i po jejich rozmrznutí? Mohou se rozšířit zpět do prostředí včetně lidmi obývaných ekosystémů poté, co vlivem oteplení začnou ledovce roztávat? Na tyto otázky zatím nejsou odpovědi. Kvůli covidové pandemii nicméně dostává výzkum virů zelenou, neboť nikdo nestojí o další globální lockdown. A bylo by smutné, kdyby za ním stály viry z pleistocénu.