Probdělá noc ovlivní váš mozek na celý týden. Trpí celkové myšlení i paměť

Autorkou studie zveřejněné v odborném časopise PLOS Biology je neurobioložka Ana Maria Triana z Aalto University ve Finsku. Unikátní na její práci je to, že se sama stala testovacím subjektem a poskytla tak své práci data sbíraná dlouhých 19 týdnů. Šlo o záznamy každodenních aktivit, stejně jako nejrůznější fyziologické ukazatele či výsledky ze 30 vyšetření na magnetické rezonanci, která hodnotila její kognitivní funkce, jako je pozornost či paměť.

Jak únava ovlivňuje mozek

„Naše chování a mentální stavy jsou neustále ovlivňovány prostředím a každodenními zážitky,“ uvádí Triana v prohlášení Aalto University. Dodává však, že víme jen málo o tom, jak na nejrůznější změny či vlivy reaguje mozek v různých časových úsecích, od dnů až po měsíce, což bylo jednou z motivací, proč testování podstoupit a studií se delší dobu zabývat. Cílem bylo zjistit, jak únava ovlivňuje fungování mozku, ale i běžné lidské chování, a výsledky jsou poměrně překvapivé.

Čtěte také: Těhotenský mozek navěky? Nová zjištění poukazují na nenávratné ženské změny

„Na začátku to bylo vzrušující a stresující zároveň. Pak se to ale stalo rutinou a přestala jsem to vnímat,“ popisuje Triana proces získávání důležitých dat pro pozdější vyhodnocení. Během studie žila svůj běžný každodenní život s tím rozdílem, že pravidelně docházela na magnetickou rezonanci, vyplňovala dotazníky o své náladě a ukládala data z chytrých doplňků, jako jsou prsteny či náramky, které sledují řadu atributů od tepové frekvence či saturace kyslíku, až po kvalitu spánku. Data pak ukázala, že reakce našeho mozku na průběh dní nejsou okamžité a izolované, což vedlo k rozpoznávání vzorců krátkodobých reakcí trvajících přibližně týden a dlouhodobých vln pozvolnějších účinků.

Na cestě k poznání

Jinými slovy řečeno, Triana zjistila, že jedna špatná noc může ztížit soustředění v následujícím dni, ale může rovněž negativně ovlivnit paměť a celkové myšlení na celý týden. Ve finále se to podobá fyzické aktivitě, která může člověka doslova instantně nakopnout, ale umožní mu cítit pozitivní dopady i v delším časovém horizontu. Zajímavé rovněž je, že mozková aktivita byla v případě 19týdenního sledování úzce spojena se srdečním rytmem a naopak, při zvýšené fyzické zátěži, docházelo k vyšší míře aktivace mozkové činnosti.

Výsledky nicméně v tuto chvíli čekají na podrobnější interpretaci ze strany dalších vědců, kteří by mohli společným úsilím dosáhnout značného posunu v personalizované zdravotní péči a přijít s efektivnějšími nástroji pro sledování celkového zdraví mozku a včasnou identifikaci problémů.

Zdroj: PLOS Biology, Aalto University

Video, které jste mohli minout: Nepodceňujte spánek, apelují odborníci. Popsali jeho vliv na kila, sex i zásadní choroby