Těhotenský mozek navěky? Nová zjištění poukazují na nenávratné ženské změny

Že takzvaný těhotenský mozek skutečně není žádný mýtus, odborníci už vědí. Spolu s dalšími podivnostmi provázejícími mateřství jsme tenhle fenomén podrobně rozebírali například v tomto článku.

Vědci ale zatím měli za to, že mozek prodělá změny pouze dočasně. Nový výzkum teď ale naznačil, že přeprogramování některých neuronů se může stát permanentním; jinými slovy, fakt, že má žena dítě, ji může na celý život změnit.

Přemostěné a nahusto propojené neurony

Na druhou stranu, s úplnou jistotou to odborníci ještě říct neumějí. Jejich poznatky totiž nevycházejí ze studia lidských, ale myších mozků. Odborníci sledovaným zvířatům přidělali na hlavy miniaturní zařízení, která zaznamenávala, jak se chovají neurony v jejich hypothalamu, tedy v části mozku, o níž víme, že je zodpovědná za mnohé druhy „rodičovského“ chování.

Zjistili tak, že estrogeny aktivitu těchto neuronů zpomalí, jsou díky němu ale o mnoho citlivější. A progesteron, další hormon, který těla savců během těhotenství produkují ve velkém množství, způsobil, že si tyto nervové buňky začaly vytvářet nové „mosty“ (takzvané synapse) a nahusto se propojovaly s dalšími částmi mozku. A právě tyhle změny jsou podle vědců u myší trvalé anebo minimálně velice dlouhodobé.

Přečtěte si také: Jako by mi chtěly vyskočit orgány z těla, popsala Sabina. Boj se strašákem těhotných vyhrála

„Myslíme si, že způsobují změny v prioritách – bezdětné samice se soustředí na páření a nepotřebují tak nijak reagovat na děti jiných myšek,“ myslí si Jonny Kohl, který výzkum v londýnském Institutu Francise Cricka vedl, „ale myší matky musejí vykazovat obrovské množství různého mateřského chování, aby myšata udržely naživu. Fascinující je, že tahle změna se nestane v době porodu, ale mozek se na ni připravuje už daleko dřív,“ vysvětlil.

Lidé k rodičovství nepřistupují jen hormonálně

Že to bude s lidskými mozky podobné, to jisté úplně není. Rodičovství myšek je přece jen trochu méně komplexní záležitostí, a ačkoli se ženské tělo během těhotenství mění hodně, například se připravuje na produkci mléka a porod, hormonální změny nemají jediný, a dokonce možná ani ne primární vliv na „rodičovské“ chování.

Lidé se na rozdíl od myší hodně učí pozorováním okolí, ovlivňují nás jak environmentální vlivy, tak kultura, a dokonce se někdy cíleně snažíme vzdělávat v různých rodičovských kurzech. Vědce tedy ještě čeká velice dlouhá cesta k tomu, než budou moci s jistotou prohlásit o lidských matkách to samé jako o těch myších.

Zdroj: Science, The Guardian, National Library of Medicine