Záhady mateřství: Těhotenský mozek překvapivě není výmysl. Co mají ženy společného s mroži?

Lidské matky toho mají podle všeho mnoho společného nejen s primáty, ale také s mroži, krávami, veverkami a dalšími velmi překvapivými druhy zvířat. Odborníkům to potvrdil rozsáhlý výzkum, podle kterého může jít o změny v chování, fungování lidského těla nebo i o naše emoce. Vědcům se povedlo mnoho zajímavých aspektů mateřství zaznamenat a prokázat, má to ale jeden háček: netuší, proč mateřství něco takového vyvolává.

1. Matky savců nosí své děti nalevo

Drtivou většinu času, kdy má žena své malé dítě na ruce, ho posazuje na levou stranu. A nezáleží ani na tom, jestli je pravačka nebo levačka. Výjimky samozřejmě existují, ale statistiky jsou neúprosné. A co je zajímavé, netýká se to jen lidí. Měli to tak zatím všichni savci, u kterých vědci tento fenomén zkoumali.

Velmi dobře je tato preference levé strany popsaná například u kaloňů. Když spolu s matkou visí hlavou dolů z větve stromu a odpočívají, zásadně tak činí po jejím levém boku. Malí mroži zase téměř vždy připlavou k matce zleva, když se chtějí kojit, ačkoli pro to není žádný fyziologický důvod.

Odborníci netuší, proč tomu tak je. Nevědí ani, jestli za touto jednostrannou preferencí stojí matka, dítě nebo oba. Existují teorie, že je na vině mozek a to, že pravá hemisféra ovládá levou stranu těla a naopak. Zatím se však jedná opravdu jen o teorie, které se nepodařilo ani ověřit, ani vyvrátit. Vědci tak budou asi ještě nějakou dobu tápat ve tmě.

2. Těhotenský mozek není výmysl

O tom, že během těhotenství ženy tak trošku „zhloupnou“, koluje mnoho nehezkých vtipů. Za všechny jmenujme třeba oblíbené „mléko na mozku“. Ale přestože mateřské mléko ze stavu, který zažije až 80 procent lidských matek a jenž má za následek zhoršení paměti a dalších schopností, vinit nemůžeme, něco se s mozkem opravdu děje.

Důkladná analýza CT mozku před a po těhotenství, jejíž závěry vědci publikovali v roce 2016, ukázala, že matkám během těhotenství mizí z mozku šedá hmota a trvá minimálně dva roky, než se vše zase vrátí do původního stavu. Odborníci se domnívají, že se díky této ztrátě zvyšuje efektivita těch částí mozku, které jsou zodpovědné za reakce na sociální podněty. Ženy, které při těhotenství utrpěly největší ztrátu šedé hmoty, měly podle studie také silnější pouto se svými dětmi.

3. Ženám, které čekají chlapce, je hůř

Studie dvou polských výzkumníků z roku 2015 prokázala, že těhotné ženy, které čekají chlapečky, se daleko častěji znechutí a udělá se jim zle. Metody, kterými to zjistili, byly velmi kreativní, když 92 žen během všech tří trimestrů vystavovali nechutným podnětům. Měly například pozorovat, jak někdo pojídá vanilkovou zmrzlinu s kečupem, poslouchaly odporné historky veterinářů, zkoumaly šváby, poslouchaly nahrávky lidí, kteří odkašlávali hleny, a dokonce jim ukázali i lidskou ruku naloženou ve formaldehydu.

Výsledky byly překvapivě průkazné. Matky, které čekaly chlapce, na tom byly o poznání hůře než maminky holčiček. A co víc, zatímco u matek čekajících dívky nevolnost při nechutných podnětech téměř zcela ustoupila nejpozději do třetího trimestru, matek hochů se nemilosrdně držela až do konce těhotenství a u mnoha se i zhoršila. Proč tomu tak je, vědci netuší. Hodlají proto tento úkaz nadále zkoumat.

Těhotenství je nakažlivé

Analýza načasování těhotenství u více než 30 tisíc Němek dovedla výzkumníky k závěru, že se těhotenství šíří na pracovních místech. Norská studie, prováděná s více než statisícem sourozenců, pak zase prokázala šíření v rodinách. V obou případech byly výsledky tak průkazné, že by se dalo hovořit o nakažlivosti těhotenství.

Nejedná se samozřejmě o nakažlivost v pravém smyslu slova. Zdá se však, že těhotenství ženy v našem okolí je relevantní psychologicko-sociální faktor, který hraje v našem vlastním rozhodování o rodičovství velkou roli.

Vícerodičkám se víc kazí zuby

Mezi porodními bábami se kdysi říkalo: „Přijde dítě, odejdou zuby.“ Tohle pořekadlo nevzniklo samo od sebe. Výzkum prokázal, že ženám, které měly tři děti, se zkazilo víc zubů než těm, které měly dvě děti a méně. A zdaleka nejhůř na tom byly zuby matek, které měly první dvě děti stejného pohlaví.

Vědci se domnívají, že za problémy mohou kombinace hormonů, nevolností a vstřebávání vápníku. Nepomáhá ani fakt, že jen málokterá novopečená matka zvládne věnovat více času zubní hygieně a návštěvám zubaře. A pro vícenásobné matky je to ještě složitější. Proč ale určitá kombinace dětí způsobuje větší kazivost zubů? To ještě výzkumníci rozlousknout nedokázali.