Která česká města jsou nejvíce postižená oxidem dusným? A jak moc nám tento plyn škodí?

Nejhůř je v Praze a Brně

Oxidem dusičitým je nejvíce znečištěno ovzduší v Praze, konkrétně v místě křížení Sokolské a Ječné ulice v centru metropole. Místo patří mezi 18 lokalit s nejvyššími hodnotami znečištění v Česku, další jsou například v Brně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí, které od března do dubna měřilo hodnoty oxidu dusičitého na 200 místech v devíti krajských městech. Měřili také v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Olomouci, Karlových Varech, Pardubicích a Českých Budějovicích.

"Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje," uvedl Šuta. Vysoké hodnoty naměřili vědci také na Spořilově, v Holešovičkách nebo v Evropské a Bělocerkevské ulici.

Hodnoty v těchto místech se podle studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový. Zdraví člověka přitom může být ovlivněno už při hodnotách nad 33,5 mikrogramu. Podle Radima Šráma z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR může znečištění ovlivňovat centrální nervový systém, způsobit poruchy chování u dětí i pozornosti. "Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při vystavení více než 30 mikrogramům oxidu dusičitého v těhotenství. Ve vyšším věku dětí se snižuje rychlost neuropsychického vývoje a nad 40 mikrogramů zvyšuje výskyt Alzheimerovy choroby," řekl Šrám.

Problémy s dýcháním i infarkt

Znečištění může také způsobovat záněty dýchacích cest nebo i infarkt myokardu. Měření se uskutečnilo ve spolupráci s německou asociací Deutsche Umwelthilfe, která poskytla 200 vzorkovačů. K vyhodnocení do švýcarské laboratoře jich bylo odesláno 192, osm bylo ukradeno nebo zničeno. Kromě Prahy dopadlo nejhůře Brno, Plzeň, Ústí nad Labem a Ostrava s hodnotami nad 40 mikrogramů na metr krychlový.

Oxid dusičitý vzniká při spalovacích procesech uhlí, dřeva, zemního plynu, benzunu a nafty. Hlavním zdrojem podle Martina Pechouta z Technické fakulty České zemědělské univerzity jsou spalovací motory a stacionární zdroje, například šachty nebo lomy. "Intenzita automobilové dopravy neklesá, mnohé automobily vypouštějí mnohonásobně více oxidu dusíku, než odpovídá emisním limitům. A vypouštějí je přímo uprostřed ulic. Máme jen dvě možnosti, buď si dát do pořádku motory a nekompromisně postihovat nadměrné emise, nebo omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby," řekl Pechout.

Text: ČTK