Semipalatinský jaderný polygon: U místa, kde bylo odpáleno 456 jaderných bomb, byste žít nechtěli

U místa, kde bylo odpáleno 456 jaderných bomb, byste žít nechtěli. Sověti ho oficiálně uzavřeli

Semipalatinský jaderný polygon a pohled na jezero Čagan

7 Zobrazit galerii

Stovky jaderných testů měly nepopiratelné následky. A to i na civilní obyvatelstvo.

V severovýchodní části Kazachstánu se nachází jezero, které je děsivou připomínkou jaderného dědictví studené války. Jde o jezero Čagan, ležící v kamenité a pusté krajině poblíž města Semej, které na první pohled nepůsobí nikterak výjimečně. Je to ale jeho přezdívka, která naznačuje temnou minulost – říká se mu totiž Atomové jezero.

Jak popisuje článek zveřejněný odborným časopisem National Library of Medicine, v roce 1965 provedl Sovětský svaz v těchto místech jaderný test, při němž exploze vytvořila kráter s hloubkou 100 metrů a čtyřnásobnou šířkou. Prostor byl následně zaplaven, čímž vzniklo dnešní jezero, tento výbuch však byl jen jedním z mnoha. V rozlehlém okolí se totiž po čtyři desetiletí nacházelo hlavní jaderné testovací středisko Sovětského svazu, známé jako Semipalatinský jaderný polygon, a dopad na tamější krajinu byl zničující.

Jaderný polygon

První sovětská jaderná zbraň zde byla odpálena 29. srpna 1949. Šlo o bombu RDS-1, jejíž úspěšný test znamenal nejen technologický milník pro Sovětský svaz, ale také začátek jaderného závodu se Spojenými státy. Během následujících čtyřiceti let bylo na tomto místě provedeno celkem 456 jaderných testů, z nichž 116 bylo nadzemních a 340 podzemních. Sověti zde zkoušeli široké spektrum zbraní, od štěpných zařízení až po obrovské termonukleární bomby.

Jedním z hlavních důvodů, proč si Sověti pro testy vybrali právě tuto oblast, byla podle NTI její odlehlost a možnost omezit přístup veřejnosti. Tato izolace však nebyla absolutní – v blízkosti se nacházely vesnice a již zmiňované město Semej s více než milionem obyvatel vzdálené pouhých 150 kilometrů. Přesto obyvatelstvo nebylo varováno před hrozícími testy a bylo naopak soustavně vystavováno radioaktivnímu spadu z více než stovky nadzemních výbuchů.

Čtěte také: Velká chyba po atomovém výbuchu zabíjí spoustu lidí

Děsivé následky

Obyvatelé oblasti byli přímo ovlivněni jak vdechováním radioaktivních částic, tak konzumací kontaminovaných potravin. I z těchto důvodů proběhla přibližně od konce 80. let řada vědeckých studií, které zkoumaly vliv jaderných testů na zdraví místní populace a výsledky skutečně ukazují na zvýšený výskyt chronických onemocnění, jako je rakovina, onemocnění štítné žlázy, porucha imunity, ale i vrozené vývojové vady nově narozených dětí.

Již v roce 1958 prováděli lékaři a vědci z Ústavu biofyziky Akademie lékařských věd Sovětského svazu v Semipalatinsku měření radiačního zatížení obyvatel. Zjistili tehdy, že 22 procent sledovaných osob vykazovalo příznaky chronického radiačního syndromu. Následky radioaktivního zamoření však nezůstávají pouze na fyzické úrovni. Novější výzkumy poukazují i na dlouhodobé psychologické dopady, když se lidem žijícím v oblasti nevyhnul stres, úzkosti a hlavně všeobecný strach z možných genetických následků radiace.

Poslední jaderná exploze zde proběhla v roce 1989. Po rozpadu Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Kazachstánu byl prostor oficiálně uzavřen. Dnes je toto místo varovným symbolem nebezpečí, která s sebou jaderné technologie nesou – nejen pro zdraví, ale i pro celé životní prostředí. Výzkum na místních obyvatelích pokračuje, a to nejen kvůli pochopení dlouhodobých dopadů radiace, ale i kvůli snaze zjistit, jak může tento děsivý odkaz ovlivnit budoucí generace.

Zdroj: National Library of Medicine, NTI, University of Central Asia

Video, které jste mohli minout: Tajemství gigantického bombardéru odhaleno. Létající pevnosti pomáhaly počítače