Velká chyba po atomovém výbuchu zabíjí spoustu lidí

Je to velmi nepříjemné téma, které si mnozí nechtějí ani připouštět, ale faktem je, že některé země světa disponují jaderným arzenálem. O to nepříjemnější pak celá záležitost je, když jedna z nich vyprovokovala válku, která se odehrává jen několik stovek kilometrů od našich domovů. Řeč je pochopitelně o Rusku, které se navíc prostřednictvím politiků nechává až nepříjemně často slyšet, že by s nasazením jaderných zbraní v určitých chvílích neváhalo.

Bomba padá na Washington

Jak tyto informace vstřebat, ale především, jak se zachovat v případě, dojde-li k jadernému útoku, vysvětlili vědci z Biocomplexity Institute na univerzitě ve Virginii už v roce 2016 – a ve světle událostí dnešní doby není od věci si výsledky jejich studie připomenout. Ve své práci tým kolem inženýrky Nidhi Parikh popsal na základě fyzikálních a počítačových modelů, jak by vypadal útok jadernou bombou o síle 10 kT na centrum Washingtonu, a naznačil, jaké chování obyvatel by vedlo k co nejmenším ztrátám na životech.

Mohlo by vás zajímat: Největší jaderná exploze v dějinách lidstva: Podívejte se na dlouho utajené záběry

Na některé závěry byste na základě vlastního úsudku a pozorování zřejmě přišli sami. Pokud by bomba vybuchla nad zemí, samotná exploze by nebyla tak mohutná, jako kdyby došlo k výbuchu až po nárazu do země. Platí to také o míře radioaktivního spadu, která by paradoxně při výbuchu nad zemí nebyla tak velká. Epicentrum výbuchu by se však i v tomto případě za pouhou miliontinu sekundy stalo tak žhavým, že by teplotám neodolalo vůbec nic. Předměty pevného skupenství by se rázem proměnily v plyn, resp. s největší pravděpodobností v plazmu a nepřežil by nikdo a nic. Ve stejnou chvíli by se začala od místa výbuchu do všech směrů šířit rázová vlna, a poté by přišla na řadu radiace ve formě spadu.

Nebuďte zvědaví, budete brzy mrtví

Co ale dělat, když byste měli to štěstí a nenacházeli se v epicentru výbuchu ani v bezprostřední blízkosti? Práce Nidhi Parikh a jejího týmu popisuje řadu scénářů, v nichž se simuluje chování mnoha „agentů“ reprezentujících obyvatele Washingtonu. Ti mohou začít pátrat po úkrytu, narychlo se snažit oblast opustit, hledat zdravotnickou pomoc nebo jen zamrznout na místě a zůstat v šoku. Bez ohledu na to, jak by se kdo choval, by podle studie v jednu chvíli zemřelo kolem 90 tisíc lidí. Pokud by však nikdo nedělal nic a setrval na místě, počet obětí by se v prvních 48 hodinách po výbuchu mohl vyšplhat až na číslo 280 tisíc lidí.

Jenže to je naštěstí nepravděpodobné, a tak studie uvádí, že nejlepším způsobem, jak v prvních hodinách po výbuchu snížit počet obětí, je - světe div se - zůstat doma. Možná to zní zvláštně, ale právě snaha lidí zjistit, co se stalo, spolu i se zájmem poohlédnout se po nejbližších a pomoci jim, bohužel vede k dalšímu umírání. Lidé se tím vystaví radiaci, pohybují se v poničeném prostředí, kde jim rovněž hrozí značná újma a obecně dělají vše pro to, aby se zapsali na seznam zesnulých. Bohužel, člověka může z domu vyhnat jen prostý zájem získat informace, což je něco, na co by se měli lidé (ale hlavně i jednotlivé země lépe) připravovat. Jedním ze závěrů popisované studie totiž je, že by celé situaci pomohlo efektivní a hlavně rychlé obnovení komunikačních sítí, díky kterým by se lidé dostali k informacím bez rizika.

Bez ohledu na cokoliv ale platí, zůstaňte doma a přežijete. Možná.

Zdroj: National Library of Medicine, Research Gate

Video, které jste mohli minout: Putin opět hrozí světu jaderným arsenálem. Nebral bych to na lehkou váhu, varuje Just