Distribuci vakcíny proti koronaviru má zajistit přes 8 000 nákladních letadel

Zatímco farmaceutické společnosti na celém světě závodí o to, kdo první vyvine vakcínu proti nemoci COVID-19, dostává se do popředí důležitá otázka, kdo a jak rychle vakcínu dopraví doslova do všech koutů světa.

Aby se totiž byť jediná dávka vakcíny dostala ke každému ze 7,8 miliard lidí, bude podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA potřeba nejméně 8 000 obřích nákladních letadel Boeing 747, takzvaných jumbo jetů. A přípravy na monstrózní logistickou operaci začaly už teď.

„Přepravit bezpečně vakcínu proti COVID-19 bude pro nákladní leteckou přepravu misí století,“ prohlásil generální ředitel IATA Alexandre de Juniac. Zároveň vyzval všechny vlády, aby začaly pracovat na zajištění celého logistického řetězce včetně zázemí, bezpečnostních opatření a hraničních protokolů, které bude mamutí operace vyžadovat.

V současné době totiž po celém světě platí nejrůznější restrikce při překračování hranic, což by mohlo přepravu vakcíny ztížit. Aby byla doprava plynulá, měly by být posádky letadel předem vyjmuty z karanténních opatření. Letadla i letištní zázemí bude nutné vybavit systémy chlazení, vyškolit další personál a také zajistit maximální bezpečnost zásilek – dlouho očekávaná vakcína proti COVID-19 totiž bude „horkým“ zbožím.

Jumbo Jety na seznamu ohrožených letadel

Otázkou zůstává, kde oněch 8 000 letadel vzít. Boeing 747 začal létat v prosinci 1969 a jeho nákladní verze je dnes nejčastěji odvozena z řady 747-8 nebo 747-400, přičemž Boeing 747-400F unese až 129 tun nákladu. K březnu 2018 bylo vyrobeno 1 398 kusů jumbo jetů, většina z nich ovšem pro přepravu cestujících.

Dosud se také až polovina letecké nákladní přepravy uskutečňovala prostřednictvím civilních letadel, kdy se náklad přidal k zavazadlům cestujících v podpalubí letadla. Většina těchto letadel je ale díky pandemii způsobené novým koronavirem nuceně odstavena. Obří Boeing 747 Jumbo Jet se přitom v důsledku pandemie COVID-19 ocitl na seznamu ohrožených letadel, jeho provoz totiž začal být nerentabilní.

Kdo bude mít vakcínu jako první?

Na vývoji vakcíny proti nemoci COVID-19 pracují desítky vědeckých týmů a probíhá nejméně 29 paralelních klinických testů na lidech. Cílem je pokud možno za méně než rok vyvinout bezpečnou vakcínu a uvolnit ji k plošnému očkování. Vývoj vakcín je přitom dlouhodobá záležitost – běžně to trvá 10–15 let, rekord jsou čtyři roky.

Spojené státy, Čína a Evropa už do vývoje vakcíny nainvestovaly desítky miliard dolarů. Vakcínu vyvíjí i Česká republika, vývoj se posunul do fáze klinických testů. A zatímco Rusko chce mít svou vakcínu už v horizontu týdnů, britská společnost AstraZeneca musela své testování kvůli podezření na nežádoucí účinky u jednoho z účastníků v září pozastavit.