Složení vakcíny na COVID-19: Jsou v ní lipidy i soli

Ve středu 6. ledna 2021 oznámily laboratoře a odběrová místa další smutný rekord. V Česku se za jediný den objevilo 17 278 nakažených, což je u nás nejvíce za dobu trvání covidové pandemie. Rozjíždí se očkování, někde ve skutečně obdivuhodném tempu (Izrael), jinde pomalu nastupuje fáze organizace očkovacích kalendářů a formulářů.

Nikdy nebylo kolem očkování tolik mýtů (těm se budeme souborně věnovat v samostatném článku) a očkovací vakcína u mnohých vzbuzuje nedůvěru. I lidé, kteří se proti neštovicím, tyfu či tetanu nechali v minulosti očkovat bez jakýchkoli námitek, najednou argumentují tím, že nevědí, co vakcína obsahuje. Covid totiž není chřipka. Nejen jim je určen následující text.

Vzpomínáte si ze školy na lipidy?

Vývoj vakcíny stojí neuvěřitelné peníze a farmaceutická firma, která ji vyvine, je logicky bude chtít získat zpět. Na druhou stranu se jedná o lék, který musí projít složitým procesem schvalování a jeho součástí logicky musí být i kompletní dokumentace a složení. Navíc obsahové látky jsou vypsané nejen v odborných časopisech ukrytých za platební branou, ale objevily se i v magazínech, které podobně jako Prima ZOOM popularizují pokroky lidstva na vědeckém poli.

Proč je těžké složení vakcíny vysvětlit? Protože odbornému pojmosloví rozumí jen zlomek populace. Málokdo si ze školy pamatuje, co jsou to lipidy, a ještě méně lidí dokáže rozklíčovat název (4-hydroxybutyl)azanediyl)bis(hexane-6,1-diyl)bis, byť jde o jednu ze složek distribuované mRNA vakcíny od společnosti Pfizer. Mnohem srozumitelnější je chemický vzorec takřka nevyslovitelného názvu lipidu C48H95NO5.

Složení vakcíny

Z výše napsaného je jasné, že jsou součástí vakcíny lipidy, a to konkrétně tyto: • (4-hydroxybutyl)azanediyl)bis(hexane-6,1-diyl)bis (ALC-3015) • (2- hexyldecanoate),2-[(polyethylene glycol)-2000]-N,N-ditetradecylacetamide (ALC-0159) • 1,2-distearoyl-snglycero-3-phosphocholine (DPSC) • cholesterol

Dalším důležitým komponentem je jednovláknová mediátorová (velmi lidově řečeno – sloužící jako nosič informace) RNA (mRNA) vyráběná in vitro, tedy „ve zkumavce“ nebuněčnou transkripcí z příslušných matric DNA a kódující protein viru SARS-CoV-2. Původcem onemocnění SARS byl také koronavirus, takže rychlost vývoje vakcíny je mimo jiné dána i tím, že se nebádalo a nevyvíjelo z nuly, ale navázalo se na výzkum, který běží už od SARS epidemie (2002-2004).

Dále vakcína obsahuje soli: chlorid draselný, dihydrogenfosforečnan draselný, chlorid sodný a dihydrogenfosforečnan sodný. A poslední složkou je sacharóza.

„Kdo ví, co v tom je?“ ptají se sugestivně odpůrci očkování. Vy už jim teď můžete odpovědět. Otázkou ale zůstává, zdali vám budou rozumět...