Postní jídla podle Rettigové: raci, vánoční kapr i žabí polívka

Po skoro nekonečných odkladech oznámila americká vesmírná agentura NASA, že konečně dostavěla Webbův vesmírný teleskop. Projekt plánovaný přes víc jak dvě dekády slibuje ukázat zcela novou kvalitu pozorované oblohy a dohlédeme s ním až na samotný okraj kosmu, do jeho startu si však ještě nějakou tu neděli počkáme.

Větší než Hubble

Až čtyřistakrát slabší tělesa bude oproti Hubbleovu teleskopu schopný Webbův teleskop detekovat po svém startu do vesmíru. Mnohonásobně lepších výsledků je dosaženo několika způsoby - v první řadě samozřejmě velikosti. Webbův teleskop je zhruba třikrát větší než Hubble, jeho primární zrcadlo se přitom jako origami rozvine až ve vesmíru, zatímco Hubble startoval "v kuse".

Tajemství je však zakleto také v jiném typu pozorovaného světla. Zatímco Hubble sledoval vesmír ve viditelném spektru, Webbův teleskop bude provádět pozorování v infračerveném záření - dokáže díky tomu proniknout mlhovinami a mračny kosmického prachu až k jádru planetárních a hvězdných procesů.

Do třetice všeho dobrého bude Webbův teleskop naveden do vzdáleného Lagrangeova libračního bodu L2 vzdáleného od Země víc jak 1,5 milionů kilometrů - zhruba pětinásobně víc než Měsíc. K odstínění od slunečního svitu mu navíc pomůže obří štít, jež se rozvine za teleskopem samotným. To mu umožní pozorovat oblohu bez rušivého svitu blízkých těles, ačkoliv to zároveň omezí jeho životnost - k Webbovi se totiž nebude s to dostat žádná servisní mise. Právě ta přitom zachránila Hubbleův teleskop a několikrát jej i vylepšila.

Díky svému dosahu bude Webbův teleskop zvládat pozorovat jevy jako vznik prvních hvězd na počátku vesmíru (na hranici pozorovaného vesmíru), ale i studovat evoluci planetárních soustav či formování galaxií. Ani o magické momentky jako od Hubblea se bát nemusíte - infračervené záznamy bude samozřejmě digitální úpravou možno ilustrovat i v přirozených barvách.

Na počátku možností

Tvrzení, že Webbův teleskop rozšíří možnosti naší astronomie není nadsazené, jen nejsme s to popsat, jak velkým skokem kupředu nový teleskop skutečně bude. I přínos Webbova teleskopu je ovšem svého druhu limitovaný - astronomové totiž plánují celou plejádu jeho kolegů. Již příští rok má odstartovat teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey), jež má vyhlížet exoplanety, čili světy u jiných hvězd - oproti teleskopu Kepler, který doposud našel tisíce exoplanet, však bude TESS orientován na čtyřistakrát větší výseč oblohy, takže počty exoplanet mohou brzy čítat do milionů.

Sledovaný a přitom neznámý vesmír

V roce 2020 má být v Chile rovněž zprovozněn Velký Magelanův teleskop, jež se s 24,5 metrů rozměrným primárním zrcadlem stane globálním rekordmanem. A na horizontu po roce 2030 se rýsuje i ATLAS neboli Advanced Technology Large-Aperture Space Telescope, jehož momentálně vyvíjené technologie by mohly nabídnout desetkrát lepší kvalitu než Webbův teleskop.

Daleko za ním stojí i hypotetický superteleskop na odvrácené straně Měsíce, jež by mohl zkombinovat stabilitu, velikost a udržitelnost teleskopů na Zemi s výhledem bez světelného smogu nebo rušivé atmosféry. Seriózně o něm prozatím neuvažuje žádná agentura, ale pokud vyjdou návrhy Evropské kosmické agentury na lunární vesničku, jež by kolem roku 2030 mohli začít stavět dálkově ovládaní roboti, vyhlídky na lunární teleskop by byly mnohem jasnější.

Projekt Webbova teleskopu je však nejlepším důvodem, proč být k budoucím vizím trochu skeptický - první kroky k jeho vývoji totiž sahají už do poloviny roku 1997, původní odhady ceny teleskopu přitom dosahovaly půl miliardy dolarů a datem startu v roce 2007. Protahování dokonce v roce 2011 hrozilo celým zrušení projektu. Nakonec dle dnešních odhadů Webbův teleskop vyšel na skoro miliard 9 a odstartovat má až přespříští léta Páně 2018.

Text: Ladislav Loukota

Vesmír

Dalekohled budoucnosti. Tento zázrak nahradí Hubbleův teleskop