Legendární bombardér měl shazovat atomové bomby po celém světě. Obratem jednu ztratil

B-36 Peacemaker byl největším strategickým letadlem, které kdy armáda Spojených států měla. S rozpětím 70,1 metru, maximální rychlostí 700 km/h a neuvěřitelným doletem 16 000 km šlo o první bombardér schopný přepravovat a vypouštět atomové bomby kdekoliv na světě.

Za mrazivého počasí 13. února 1950 odstartoval ze základny Eilson ve Fairbanks na Aljašce B-36 Peacemaker se sériovým číslem 44-92075 na přísně tajnou misi. Na palubě nesl atomovou bombu Mark IV a během 5 000 km dlouhého letu měl otestovat připravenost letadla i posádky k jadernému útoku. Letová trasa vedla z Aljašky podél pacifického pobřeží Severní Ameriky, nad Vancouverem se měl stroj stočit do vnitrozemí a letět na východ, nad Montanou zamířit na jihozápad a nad San Franciscem simulovat shození atomové bomby. Let měl skončit v Texasu.

Mohlo by vás také zajímat: Atomový nálet na Hirošimu minutu po minutě: Posádka bombardéru se bála, že shodila zmetek

Hoří všechny motory

Po šesti hodinách od startu ale začalo z kokpitu letadla přicházet na základnu jedno nouzové hlášení za druhým. Nejprve to byla náhlá ztráta výšky těsně u pobřeží Britské Kolumbie, kterou mohla při –40 stupních způsobit námraza. Pak postupně začalo hořet všech šest pístových motorů Pratt & Whitney R-4360, načež došlo k úplnému přerušení komunikace se základnou. Letoun měl k dispozici ještě čtyři proudové motory ke krátkodobému zvýšení výkonu, ty ale stroj vážící minimálně 120 tun nemohly ve vzduchu dlouho udržet.

„Když kapitán zjistil, že nad bombardérem ztratil kontrolu, nastavil autopilota a nařídil posádce opustit letadlo,“ popsala kritické chvíle v dokumentu Tajemství v ledu, který můžete vidět v neděli večer na Prima ZOOM, inženýrka Brooke Guzarová. Dvanáct ze 17 členů posádky zachránilo kanadské námořnictvo, o zbylých pěti se předpokládalo, že zahynuli v moři. Vrak letadla ale zmizel beze stopy, a to včetně pět tun vážící atomové bomby obsahující kromě plutoniového jádra i 2 300 kilogramů klasického TNT.

Kde je bomba?

Během vyšetřování členové posádky uvedli, že před opuštěním letadla bombu svrhli a ta ve výšce asi 1 000 metrů vybuchla. Jenže pokud by to byla pravda a atomová bomba by u pobřeží Kanady skutečně explodovala, mělo by to nepřehlédnutelné katastrofální následky včetně klasického atomového hřibu. Skutečný osud bomby tak zůstává záhadou. Podle jedné verze mohlo být plutoniové jádro ve speciální kleci umístěné mimo bombu, armáda ale nikdy žádné podrobnosti nezveřejnila.

Bylo to poprvé, co americká armáda ztratila atomovou bombu, ale nebylo to zdaleka naposledy. Do dnešního dne se ztratilo 32 jaderných zbraní. Kde jsou, nikdo neví – anebo o tom aspoň nemluví.

Přečtěte si také: Slezly jim vlasy i nehty. USA 1. března 1954 zpackaly největší jaderný test v dějinách země

Letadlo mělo skončit v Tichém oceánu a nejspíš proto po něm armáda nepátrala. Nikdo ale netušil, že obří bombardér na autopilota uletěl ještě nejméně 200 kilometrů, než se zřítil na svahu hory Kologet. Teprve tři roky po katastrofě zahlédl pozůstatky stroje pilot hlídkového letadla, další více než rok se ale na místo katastrofy nikdo nedostal – zřejmě i proto, že oblast je dostupná jen pomocí vrtulníku.

To už zareagovala i americká armáda a v roce 1954 malý vojenský demoliční tým strávil devět dnů sbíráním součástí letadla a likvidací citlivých zařízení pomocí výbušnin. Bombu nebo její pozůstatky ale nikdo nenašel a mělo trvat dlouhá desetiletí, než se na místo havárie vypravili další lidé.

Případ zaujal kanadského výzkumníka Douga Davidgeho, který se k vraku letadla dostal v roce 1997 a na místě nalezl zbytky motorů, části dělových věží s 20mm kanony, a dokonce osobní věci posádky. Podle něj bylo i po zásahu likvidačního armádního týmu stále vidět kolem 20 procent obřího letadla, protože v roce 1954 část trosek zakrýval sníh a led. Dnes je místo havárie chráněné kanadskou vládou.

ZDROJ: History