Saladinova dvojitá lest zafungovala na jedničku. Klíčová bitva mu otevřela cestu k drtivému tažení
Jeruzalém Město víry a sváru (3) – bitva u Hattínu
Existence křesťanských států ve Svaté zemi závisela na vojenské moci víc, než se na první pohled zdálo. Proto byly důsledky jediné bitvy, k níž došlo necelé století po dobytí Jeruzaléma, tak ničivé.
„Když v roce 1099 křižáci dobyli Jeruzalém, našli Svatý kříž. Jednalo se o malý kousek dřeva, který prý pocházel z Ježíšova kříže,“ říká v dokumentu Jeruzalém: Město víry a sváru na Prima ZOOM libanonský religionista Suleiman Mourad. Tento Svatý kříž měl mít zázračnou moc, která dodávala každému, kdo ho nesl do bitvy, sílu zvítězit nad nepřáteli.
Křížové výpravy do Svaté země vnímáme často optikou filmu Království nebeské Zdroj: 20th Century Fox
Křížové výpravy do Svaté země vnímáme často optikou filmu Království nebeské Zdroj: Pictorial Press Ltd / Alamy / Alamy / Profimedia
Obléhání Jeruzaléma Saladinem po bitvě u Hattínu (Království nebeské) Zdroj: Pictorial Press Ltd / Alamy / Alamy / Profimedia
Saladin Zdroj: Science Source / Photo researchers / Profimedia
Křižáci pobití v bitvě u Hattínu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Křižáci se v Damašku vzdávají Saladinovi Zdroj: dbimages / Alamy / Profimedia
Saladinovým příštím soupeřem se stal král Richard Lví srdce, střetnul se s ním v roce 191 v bitvě u Arsúfu Zdroj: Lanmas / Alamy / Alamy / Profimedia
Křížové výpravy do Svaté země vnímáme často optikou filmu Království nebeské Zdroj: 20th Century Fox
Křížové výpravy do Svaté země vnímáme často optikou filmu Království nebeské Zdroj: Pictorial Press Ltd / Alamy / Alamy / Profimedia
Přečtěte si také: Richard Lví srdce jako jediný porazil Saladina a krutě pobil tisíce bezbranných. Životní cíl nesplnil
Na moc relikvie Svatého kříže spoléhali křižáci i v bitvě, k níž došlo 4. července 1187 pod žhavým sluncem u Hattínu na malé náhorní planině v Galileji poblíž města Tiberiada. Na jedné straně vojsko Jeruzalémského království, Antiochijského knížectví a Tripolského hrabství vedené králem Guidem z Lusignanu, na straně druhé armáda muslimského vojevůdce Saladina. Celkem kolem 60 000 mužů, z nichž dvě třetiny stály pod prapory islámu.
Hlavní silou křižáků bylo 1200 těžce ozbrojených rytířů včetně většiny šlechticů Svaté země a příslušníků bojovných mnišských řádů, jako byli templáři nebo johanité. Saladin naproti tomu spoléhal na 12 000 jezdců a oblehl také pevnost v Tiberiadě. Jeho záměrem bylo křižácké síly rozdělit a vylákat je od zdrojů vody.
Planina u Hattínu skutečně vodu postrádala. Z návrší bylo sice možné dohlédnout až ke Galilejskému jezeru, cestu k němu ale přehradili muslimové. Saladin navíc nechal založit požár, který účinky žízně a horka dále zvyšoval.
Krvavá porážka
Terén umožňoval křižácké jízdě útočit v šiku jen jedním směrem, o což se i dvakrát pokusila. Pokaždé ale byla zatlačena zpět do postavení pěchoty, která na hattínském návrší využila i zbytků opevnění z bronzové a železné doby. Rytíři, kteří utrpěli velké ztráty, nakonec sesedli z koní a bojovali opěšalí společně s pěchotou.
Muslimové se nakonec probojovali až na planinu a zmocnili se Svatého kříže a králova červeného stanu. Krátce poté padl do zajetí sám Guido z Lusignanu a o výsledku bitvy bylo rozhodnuto. Křižáci, kteří přežili bitvu, se vzdali a byli vzati do zajetí. Nešlechtičtí pěšáci byli prodáni do otroctví nebo pobiti. Král a rytíři zemské hotovosti byli později postupně propuštěni za výkupné – nebo, jak tomu bylo v případě Guida z Lusignanu – poté, co slíbili, že výkupné zaplatí.
Bez ohledu na to, že křesťané bojovali pod Svatým křížem, bylo prakticky celé jejich vojsko ničeno. Zachránila se jen skupina rytířů tvořících předvoj v čele s Raimundem Tripolským. Saladin zřejmě osobně sťal svého letitého rivala Rainalda ze Châtillonu, poté co vládce Antiochijského knížectví odmítl přestoupit na islám.
Mohlo by vás také zajímat: Svatá země v plamenech. Všechno, co chcete vědět o válce mezi Izraelem a Palestinou
Drtivá porážka křesťanů umožnila Saladinovi vítězné tažení Jeruzalémským královstvím. Postupně padly nebo se vzdaly pevnosti Akko, Arsuf, Kaisareia, Jaffa, Tibnin, Sidón, Bejrút, Askalon nebo Latrun. Po sotva dvoutýdenním obléhání otevřel muslimům své brány i Jeruzalém. Bitva u Hattínu tak způsobila úplné zhroucení vojenské moci křesťanů ve Svaté zemi a vyvolala třetí křížovou výpravu, která na scénu přivedla mimo jiné krále Anglie Richarda Lví srdce a francouzského krále Filipa II. Augusta.
Zdroj: Triumfy a prohry, Slavné bitvy světových dějin od Salamíny po Sinaj, kolektiv autorů, Praha 2004, Encyclopedia Britannica