Kde proběhla osudová bitva Spartakovy armády s Římany? Archeologové našli klíčové místo

Na mechem porostlou nízkou zeď v lese zvaném Dossone della Melia v Kalábrii archeology upozornili místní ochránci přírody. Přes 2700 metrů dlouhá řada kamenů, podél níž se táhl hluboký vojenský příkop, představuje typický obranný prvek využívaný římskými legiemi v posledních desetiletích existence Římské republiky (509-27 př. n. l.).

„Vzhledem k jejímu topografickému umístění a dalším faktorům, jako je například absence bran, je tato zeď určitým typem bariéry, jež rozděluje celou rozlehlou a plochou oblast na dvě části,“ vysvětlil Andrea Maria Gennaro z italského ministerstva kultury. Archeologové jsou přesvědčeni, že zeď vznikla v roce 71 př. n. l. a měla držet v šachu armádu uprchlých otroků v čele s legendárním Spartakem.

Spartakus v čele armády otroků

Spartakus byl Thrák, který skončil jako otrok v gladiátorské škole nedaleko Capuy. V roce 73 př. n. l. spolu se sedmi desítkami gladiátorů uprchl na sopku Vesuv, odkud podnikal loupežné výpravy do okolí. Jeho malá jednotka přílivem dalších otroků postupně zesílila až na několik desítek tisíc lidí, z nichž ale velkou část tvořily starci a ženy s dětmi.

Přečtěte si také: Proč mají oba prázdninové měsíce 31 dnů? Je to kvůli ambicím dvou Římanů

Spartakus projevil značné vojenské nadání a podařilo se mu postupně porazit a rozdrtit několik římských legií. V důsledku nejednotnosti a rozdělení armády otroků ale Spartakova moc postupně zeslábla, až byl v roce 71 př. n. l. v Kalábrii na samém jihu Itálie obklíčen osmi legiemi, kterým velel tehdy nejbohatší Říman a pozdější člen prvního triumvirátu Marcus Licinius Crassus.

Svědectví o dávné bitvě

Spartaka a jeho spolubojovníky ale zeď postavená Crassem nezastavila a z pasti se probojovali. Archeologové v čele s Paolem Visonou z Univerzity v Kentucky dokonce během průzkumu pomocí magnetometrie, LIDARu a georadaru objevili místo, jež vykazuje známky průlomu. O zuřivé bitvě gladiátorů s legionáři svědčí i množství nalezených úlomků zbraní včetně zlomených železných rukojetí mečů, zakřivených čepelí a hrotů kopí.

Mohlo by vás také zajímat: Největší záhada archeologie? Tajemný předmět z dob Římské říše trápí vědce, svitla ale naděje

Únik ale netrval dlouho. Definitivní zkázu armádě otroků přinesla ještě týž rok bitva na řece Silarus, kde Crassus drtivě zvítězil. Římané ukřižovali 6000 zajatých Spartakových bojovníků podél 200 kilometrů dlouhé silnice Via Appia vedoucí z Capuy do Říma, Spartakovo tělo se ale nikdy nenašlo.

Zdroj: Smithsonian Magazine, Live Science, CNN

Video, které jste mohli minout: Pokračování historického velkofilmu Ridleyho Scotta Gladiátor