Kdy Putin oznámí vítězství nad Ukrajinou? Klíčové datum je stanoveno, ať už válka dopadne jakkoliv
Tři roky po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu se vládce Kremlu Vladimir Putin rozhoduje, za jakých okolností a kdy pro něj bude výhodné uzavřít s Ukrajinou mír. A to bez ohledu na to, jak překotně a místy i chaoticky o zastavení bojů stojí staronový americký prezident Donald Trump.
Požadavky Kremlu jsou známy od jara 2022, naposledy je Putin formuloval v létě 2024. Rusko trvá na tom, že jakákoli mírová dohoda musí zahrnovat územní ústupky od Kyjeva spolu s ukrajinskou neutralitou a komplexní demilitarizací země. Pokud jde o území, Putin požaduje, aby Kyjev postoupil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti, z nichž žádná není plně pod ruskou kontrolou.
Animated Map Shows Changes in Russia's Control in Ukraine Over 3 Yrs of Conflict #UkraineWar #Ukraine #Russia #War #RussianInvasion #UkraineMap #RussiaUkraineWarAnniversary #24February pic.twitter.com/pHQM8kG6Bu
— Asianet Newsable (@AsianetNewsEN) February 13, 2025
Přečtěte si také: Putinův tajný palác: Luxusní sídlo ruského prezidenta odhalil Navalnyj, stálo 29 miliard korun
To by znamenalo předání velkého množství neobsazeného ukrajinského území včetně města Záporoží, v němž žije přes 710 000 lidí. Rusko po třech letech války kontroluje 113 000 km2 ukrajinského území, což velikostí odpovídá Bulharsku. Pokud by se jeho nároky beze zbytku splnily a Ukrajina by Rusku odevzdala celé čtyři oblasti plus Krym, rozšířilo by se území Ruské federace celkem o 135 000 km2, což je víc než rozloha bývalého Československa.
Boj o NATO
Území je jedna věc, požadavek na neutralitu Ukrajiny věc druhá. Kreml dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina oficiálně vzdala svých snah o členství v NATO a souhlasila s tím, že nebude uzavírat žádné vojenské spojenectví se západními mocnostmi. Od Kyjeva se také očekává, že přijme rozsáhlá omezení velikosti svých ozbrojených sil a druhů zbraňových systémů, které smí vlastnit.
Obava z členství Ukrajiny v NATO může na první pohled působit jako racionální argument, podle amerického listu The Atlantic má ale jeden háček, a tím je případ Finska. Když tento severský stát a soused Ruska oznámil v roce 2022 plány na vstup do NATO, Putin se nijak nesnažil tento proces zablokovat a dokonce prohlásil, že Rusko s tím nemá žádný problém. A zašel ještě dál, když od 1343 km dlouhé společné hranice stáhl většinu ruských jednotek.
„Putin zjevně nepovažuje NATO za bezpečnostní hrozbu pro samotné Rusko. Místo toho vidí alianci jako potenciální překážku pro své vlastní expanzivní ambice na Ukrajině,“ tvrdí Serhij Kuzan, bývalý předseda Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci (USCC).
Protože možnost členství Ukrajiny v NATO naráží na odpor hlavně u Spojených států a Německa, poohlíží se Kyjev i po dvoustranných bezpečnostních zárukách. I v nich hrají USA klíčovou roli, jak v rozhovoru s americkým podcasterem Lexem Fridmanem zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj ovšem v žádném případě nechce opakovat chyby Budapešťského memoranda, na základě kterého se Ukrajina v roce 1994 vzdala třetího největšího jaderného arzenálu na světě výměnou za garance ze strany Ruska, Spojených států a Velké Británie, jež se ukázaly být cárem papíru.
Boj o hrdost Rusů
Kromě územních zisků a zablokování ukrajinského členství v NATO je podstatnou součástí Putinovy strategie i volba správného momentu, kdy „vítězství“ nad Ukrajinou – bez ohledu na reálný stav na frontě nebo v zázemí – národu oznámit.
Částečná proklamace vítězství a tlačení vlasteneckých narativů proběhly už kolem 24. února 2025, na kdy připadlo třetí výročí invaze na Ukrajinu. Hesla jako „Západ Ukrajinu zradil“ a „Ukrajinská vláda je nelegitimní“ tak podle listu Politico doplnily plakáty a postery v ulicích ruských měst oslavující hrdinství jednotlivých vojáků a důstojníků.
Ruská propaganda živená přáními vládce Kremlu ale vzhlíží k jinému vrcholu. Kýženým datem je 9. květen, na kdy připadá 80. výročí vítězství nad německým fašismem. V tento den, kdy byla v roce 1945 na přání J. V. Stalina znovu podepsaná bezpodmínečná kapitulace Německa, Rusové slaví Den vítězství. Tradiční vojenské přehlídky sice v době války na Ukrajině poněkud zchudly, letos se ale na Rudém náměstí očekává mnohem pompéznější oslava.
Rok obránce vlasti
Putin podle zdrojů nadace The Jamestown Foundation, která je think-tankem konzervativní obranné politiky se sídlem ve Washingtonu, podepsal už 17. ledna dekret, kterým formalizoval status roku 2025 jako „roku obránce vlasti“ s cílem „uchovat historickou paměť, připomenout 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, vyjádřit vděčnost veteránům a uznat hrdinské činy účastníků speciální vojenské operace.“
Oslavy se nebudou soustřeďovat jen na Moskvu, ale budou minimálně ve 14 dalších městech převážně evropské části Ruska zahrnovat výstavy obrázků namalovaných dětmi ve 40. letech, po druhé světové válce i ve 21. století a nejrůznější vzdělávací aktivity. Pod jednotným heslem „Jsme dědici vítězství! Vzpomínáme, jsme hrdí!“ pak zavedou organizátoři odhadem asi 30 000 školáků na 800 „míst vojenské slávy“.
Mohlo by vás zajímat: Naše zkušenosti jsou pro NATO nedocenitelné, míní Ukrajinci. Pochválili českou Ditu
Podobně je na duben 2025 na internetu naplánován „diktát vítězství“, což je mezinárodní soutěž v historickém psaní na téma událostí Velké vlastenecké války. V roce 2024 se této akce na 30 tisících místech zúčastnily více než dva miliony lidí. Militarismus a až „norimberské uctívání národa“ tak poskytnou ideální kulisy pro Putinův mírový plán. Jedinou neznámou je, zda Washington, Brusel a především Kyjev budou chtít hrát podle ruských not.
Zdroj: Politico, The Jamestown Foundation
Video, které jste mohli minout: Ukrajince na začátku války zachránily české zbraně. S pádem Kyjeva počítali i Američané
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
