Bitevník Szent István měl být chloubou, potopil se ale ostudně. Vzácné záběry ukazují, jak šel ke dnu

Záznam potopení rakousko-uherské bitevní lodě Szent István, tedy Svatý Štěpán, je jedním z nejstarších filmových dokumentů svého druhu. Loď byla pojmenovaná po prvním křesťanském králi Uherska a do služby se dostala v listopadu 1915, tedy déle než rok po vypuknutí první světové války. V té době samozřejmě ještě nikdo netušil, že ji čeká tak nepříjemný osud.

Čtěte také: Hitlerova plachetnice je dnes chloubou USA. Její fascinující příběh odvyprávěl německý námořník

Szent István strávil – stejně jako celá rakousko-uherská flotila – válku v Jaderském moři. V prosinci 1915 se účastnil ostřelování italské Ancony, jinak kotvil většinou neškodně v přístavu. Jeho osud se naplnil 8. června 1918, kdy se vydal spolu s dalšími třemi bitevními loděmi a doprovodnými plavidly na jih, aby se pokusil prorazit blokádu Otrantského průlivu, který odděluje Jaderské moře od Středozemního.

Následujícího dne ve 3:15 konvoj zpozorovaly italské motorové torpédové čluny MAS-15 a MAS-21 vyzbrojené dvěma 450mm torpédy. O 16 minut později dvě torpéda zasáhla pravobok Szent Istvána, který se začal rychle naklánět na stranu. Posádka se pokusila loď vyvážit otočením děl na levobok, to ale nepomohlo. Sesterská bitevní loď Tegetthoff dokonce vzala ochromeného obra do vleku, nakonec ale rezignovala. Z paluby Tegetthoffu se také podařilo zachytit poslední okamžiky potápějící se lodi:

Ráno v 6:05 se 152 metrů dlouhá loď převrátila kýlem vzhůru a v 6:12 se potopila. Z 1 056 námořníků a 38 důstojníků jich 89 zahynulo. Vrak lodi se v roce 1974 podařilo objevit na dně v hloubce 66 metrů asi 15 kilometrů severozápadně od ostrova Premuda.

Maďarská bitevní loď?

Stavbu lodi Szent István financovala zalitavská část Rakouska-Uherska, což byly zjednodušeně řečeno Uhry plus Chorvatské království a Bosna s Hercegovinou – s trochou nadsázky se tak dá říci, že šlo o maďarskou bitevní loď.

Čtěte také: Největší námořní bitvy všech dob se účastnily stovky lodí. Američany zaskočila tajná zbraň

Ale nejen to – loď byla vlastně tak trochu i česká, neboť plzeňská zbrojovka dodala na Szent István všechna palubní děla včetně 305mm kolosů a firma Erich Roučka (dnešní Metra Blansko) zase přesné a odolné měřicí přístroje. Ty bychom v té době našli například i na ruském křižníku Aurora, který svým výstřelem odstartoval v Petrohradu bolševickou revoluci.

Dreadnought třídy Tegetthoff

Bohužel české výrobky byly zřejmě jedny z mála, které na lodi fungovaly bezchybně. Zalitavsko si na vládě ve Vídni vymohlo, aby Szent István zbudovala loděnice v Rijece, která ale do té doby nikdy tak velkou loď nestavěla. Nekvalitní pancéřové plechy dodané zalitavskými železárnami stejně jako chabá úroveň nýtování jako by předurčily budoucí osud lodi. Ta měla potíže s kotli a turbínami, místo čtyř hnacích šroubů obvyklých u této třídy lodí dostala jen dva.

SMS Szent István patřil do kategorie takzvaných dreadnoughtů. Šlo o novou kategorii bitevních lodí vybavených zpravidla turbínami a dvojnásobným počtem těžkých děl, než měly předchozí lodě. Rakousko-Uhersko postavilo celkem čtyři lodě této třídy – kromě Szent Istvánu to byly ještě SMS Tegetthoff, SMS Viribus Unitis a SMS Prinz Eugen.

Zdroj: NZ History