Američané omylem zabili 701 Pražanů. Smrtonosný nálet měl přitom zničit jiné město
Praha se cílem spojeneckého bombardování stala několikrát, nejtragičtější nálet ale podnikli Američané necelé tři měsíce před koncem války. Jeho poslední oběti se našly v zavaleném krytu teprve v roce 1971.
Popeleční středa v roce 1945 připadla na 14. února. V Praze bylo ten den nevlídných 10 °C, což korespondovalo s větrným a oblačným počasím nad západní Evropou. Právě nepříznivé povětrnostní podmínky způsobily, že se část 1. bombardovacího wingu 8. letecké armády USA startující z Británie místo nad Drážďany ocitla ve 12:25 nad Prahou, kde začala shazovat svůj smrtonosný náklad.
Přečtěte si také: Tisíce lidí shořely na ulicích. Spojenci rozpoutali ohnivé peklo, které lze srovnat s výbuchem atomové bomby
Bombardéry B-17 z 91. a 398. bombardovací skupiny přilétaly od Plzně, kterou mylně považovaly za německé Zwickau, jež se po válce proslavilo výrobou trabantů. Sirény se rozezněly jen pět minut před tím, než se první z celkem 68 strojů objevily nad Radlicemi a v širokém pásu táhnoucím se přes Vyšehrad, Zlíchov, Nové Město, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác začaly shazovat přes 150 tun trhavých a zápalných bomb.
Právě krátký čas na přesun do protiletadlových krytů spolu s přesvědčením části obyvatel Prahy, že město není na seznamu bombardovacích cílů Spojenců, způsobily vysoké ztráty. Kromě 1184 zraněných Praha evidovala 701 zabitých, z nichž mnozí zahynuli v mnohdy nevhodných krytech.
To byl také osud 23 nešťastníků, jejichž těla objevili stavební dělníci ve sklepě domu na Vinohradské třídě (za války Schwerinova) vedle Bia Illusion, kde sídlila známá firma uzenáře Emanuela Macešky, teprve v roce 1971. Do té doby nezvěstní lidé se zde o 26 let dříve udusili v zasypaném krytu.
Místo pro Tančící dům
Nálet zasáhl 2500 domů, z nichž 68 úplně zničil. Těžce postižena byla oblast kolem Karlova náměstí, kde byly kriticky zasaženy Emauzy nebo rudolfínský Faustův dům a zmizel i dům na rohu dnešní Resslovy ulice a Rašínova nábřeží, na jehož místě vznikl po sametové revoluci Tančící dům.
Naproti tomu nebyly téměř vůbec zasaženy žádné vojensky důležité cíle. Jen mírně bylo poškozeno Smíchovské nádraží a také nádraží ve Vršovicích. Také zde pumy spíše než koleje likvidovaly domy v okolí, například v dnešní Ukrajinské ulici.
Mechanismus omylu
Podle historika Jiřího Rajlicha pomohly k tragickému omylu kromě počasí i další faktory. Už po přeletu Porúří vysadil palubní radiolokátor hlavního navigátora, kapitána Harolda L. Browna, který toho dne vedl celý 1. bombardovací wing. Piloti pak byli odkázáni jen na hodinky a srovnávací navigaci podle mapy, kdy se snažili mezi mraky objevit orientační body v podobě velkých měst, vodních toků a železničních tratí.
Mohlo by vás také zajímat: Omyl, který zničil Prahu. Lidé při náletu nevěřili sirénám, poslední jizvu zaplnil Tančící dům
„Zbloudilý wing, resp. jeho větší část pokračoval stále více na jihovýchod a v prostoru jihozápadně od Erfurtu byl od stanoveného kursu odchýlen již o plných 120 kilometrů,“ napsal Rajlich na stránkách Vojenského historického ústavu Praha. Odchylka nakonec zavedla bombardéry místo nad saský Zwickau k Plzni, kde se začala oblačnost trhat. Podle železnice pak stroje zamířily na severovýchod, kde měl ležet jejich cíl. „Jakmile vystresované osádky pod sebou spatřily velké město, podobně protnuté říčním tokem, jako tomu bylo v Drážďanech, bylo neštěstí dokonáno,“ vysvětlil Rajlich.
Zdroj: ČTK, VHÚ
Video, které jste mohli minout: Tajemství gigantického bombardéru odhaleno. Létající pevnosti pomáhaly počítače
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
