Druhá světová válka
21. února 2024 19:05

První americký nálet na plzeňskou Škodovku skončil fiaskem. Obrovská bitva měla 21 obětí, škody bylo za pár korun

Plzeňské Škodovy závody patřily k největším zbrojovkám hitlerovského Německa. Kromě munice se zde vyráběly stíhače tanků, mnoho typů děl včetně obávaných protiletadlových kanonů ráže 88 mm a další zbraně.

Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring, byly pro Spojence lákavým cílem. Podle publicisty Zdeňka Roučky tady zbraně a munici, ale také třeba parní lokomotivy, pro třetí říši vyrábělo na 40 000 dělníků. „Osmnáct milionů dělostřeleckých granátů, desítky tisíc děl, dělových hlavní, výroba byla gigantická, tisíce tun oceli. To vše tu jelo naplno,“ popsal realitu protektorátní Škodovky Roučka. Ještě v březnu a dubnu 1945 podle něj sjelo z výrobních pásů přes 200 stíhačů tanků Hetzer, které se okamžitě zapojily do bojů se Spojenci.

15 Zobrazit galerii

Přečtěte si také: Pražské stíhače tanků byly noční můrou Sovětů. Podívejte se, jak s nimi nacisté kropili nepřítele

Po většinu války se ale Plzeň nacházela na hranici doletu britských bombardérů. Ty se proto nad městem objevovaly jen sporadicky, v dubnu 1943 dokonce noční nálet skončil fiaskem, kdy Britové shodili 600 tun bomb na Dobřany, kde mimo jiné v tamním areálu pro choromyslné zahynuly desítky lidí. O poslední větší útok se britská RAF pokusila v noci ze 13. na 14. května 1943. Škodovka při náletu utrpěla menší škody, většina pum ale spadla mimo Plzeň v okolí Radčic. Situace se změnila s postupem Američanů v Itálii. Plzeň se ocitla v dosahu amerických leteckých sil a bylo jen otázkou času, kdy na důležité továrny udeří.

Po dlouhých devět měsíců od posledního náletu se ale nad městem neobjevil jediný spojenecký bombardér. Obyvatelé Plzně a dělníci ve Škodovce při planých poplaších stále častěji mířili do protiletadlových krytů, v okolí města vznikala další protiletadlová stanoviště s děly a reflektory osazená většinou chlapci z Hitlerjugend nebo příslušnicemi Svazu německých dívek (Bund Deutscher Mädel). Stále se ale nic nedělo a v únoru 1944 už se napětí ve městě dalo krájet.

Plzeň není Řezno

Američané postupovali systematicky. Už 1. listopadu 1943 vznikla na letištích v jižní Itálii 15. letecká armáda vybavená novými těžkými bombardéry Consolidated B-24 Liberator. Čtyřmotorové stroje s doletem 2500 km mohly nést 3629 kg pum a zasáhnout i dosud obtížně dostupné oblasti třetí říše včetně Bavorska, Rakouska nebo Protektorátu Čechy a Morava.

Tím směrem také 22. února 1944 mířil velký nálet v rámci operace Argument, kdy proti výrobním areálům letecké továrny Messerschmitt poblíž bavorského Řezna (Regensburg) vzlétlo 118 bombardérů B-24 Liberator a 65 létajících pevností B-17 Flying Fortress. Stíhací doprovod zajišťovalo 185 stíhaček P-38 Lightning a P-47 Thunderbolt. Na piloty ale nad Řeznem čekalo špatné počasí a kvůli tomu takřka nulová viditelnost, takže část strojů zamířila k náhradním cílům a další úplně ztratily orientaci. Platilo to i o 36 bombardérech, jejichž posádky pod sebou krátce po poledni místo Řezna uviděly Plzeň.

Rozpačitý nálet

Letecký poplach se v Plzni rozezněl ve 12:28, na doběhnutí do krytu měli obyvatelé města přesně 17 minut. Tak dlouho trvalo první vlně bombardérů tvořené 17-20 letadly, než při přeletu od severu k jihu shodila svůj smrtonosný náklad. Devět trhavých bomb směřovalo na škodováckou zkušební střelnici v Bolevci, tři ji ale minuly a další dvě vůbec nevybuchly.

Ve 12:50 pozorovatelé hlásili další vlnu letadel přilétající tentokrát z východu. Bombardéry chvíli kroužily nad Pražským předměstím, před 13. hodinou se jich pak 14-16 objevilo znovu nad Bolevcem. Jak se posádky zbavovaly pum před návratem do Itálie, pokračovalo bombardování na dalších místech v okolí Plzně. U Kyšic tak bylo po dopadu osmi bomb zasaženo vedení vysokého napětí.

Více k tématu: Smrt z nebe. Americký nálet před 76 lety zabil stovky Čechů, umíraly i děti

Zkáza Liberatorů

Ať už s pumami nebo bez nich se americké bombardéry nad protektorátem musely obejít bez ochrany stíhačů, které s tak vzdáleným cílem nepočítaly. Toho využila německá Luftwaffe. Z Welsu u Lince odstartovaly dvoumotorové stíhací letouny Messerschmitt Bf 110G-2 využívané jako záchytné stíhačky. Těžce vyzbrojené stroje nesly kromě pěti kulometů ráže 7,92 mm a dvou kanonů ráže 20 mm na trubicových závěsech pod křídly čtyři rakety Wfr. Gr. 21 (Werfer-Granate 21), které se k cíli hnaly rychlostí 320 m/s. Rakety měly dosah 1200 metrů, přičemž v předem nastavené vzdálenosti 600-1200 metrů roznětka iniciovala bojovou hlavici rakety, což vedlo k výbuchu s ničivým dosahem o průměru 30 metrů.

Nad jihozápadem Čech se tak rozhořela vzdušná bitva, v jejímž průběhu šly k zemi tři liberatory a čtyři útočící messerschmitty. Zahynul při tom jeden německý pilot a 20 Američanů z posádek bombardérů, které dopadly na zem u Horšovského Týna, Nepomuku a poblíž jihočeských Lhenic. Jen malé části Američanům se podařilo z poškozených nebo hořících letadel vyskočit, všichni skončili v zajetí. Jednalo se o první padlé americké vojáky na území protektorátu.

Mohlo by vás také zajímat: Bomby, kostry, granáty aneb Proč na Ostravsku ještě neskončila druhá světová válka

Dočasně nepoškozená Škodovka

Bez ohledu na rozpačitý výsledek letecké bitvy nezaznamenali Američané během svého prvního náletu na Plzeň žádný větší úspěch. Na zemi nebyl nikdo zraněn a škody byly marginální. Pumy dopadly hlavně na zkušební plochu střelnice, což byl samo o sobě paradox, a poškozený elektrický rozvod železniční tratě na Žatec se podařilo ještě odpoledne opravit. Škodovy závody podle badatele Miroslava Eisenhammera účtovaly za škody vzniklé tímto náletem 6010 korun.

Citelné škody Škodovce způsobil až americký nálet 16. října 1944, naopak 23. října téhož roku narazil bombardovací svaz nad Plzní na nepříznivé počasí a letadla se vydala k náhradním cílům. Smrtícím byl pro Škodovy závody teprve nálet 25. dubna 1945, kdy kolem 5000 tříštivých a zápalných pum změnilo areál továrny dodávající v té době třetinu zbrojní výroby třetí říše v ruiny.

Zdroj: Radio Prague International, Západočeský historický sborník 5, Plzeň 1999

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Návrhy pro vás

Populární filmy na Prima Zoom

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.