Sověti zajistili Prahu a vyrazili do poslední bitvy s Němci. Konec 2. světové války v Čechách se zvrhnul v masakr
Poslední velká bitva druhé světové války v Evropě byla krvavá a zuřivá. Zapojily se do ní hned tři ukrajinské fronty Rudé armády vyzbrojené tanky a obávanými kaťušemi, dále Vlasovci, 3. americká armáda, partyzáni i místní ozbrojení obyvatelé. Protivníkem jim byly pozůstatky několika divizí SS a části Wehrmachtu, jimž se podařilo uniknout z Prahy na jih. Tady, u Slivice na Příbramsku, nasadili poslední Němci bojující v Evropě všechny síly včetně tanků Tiger, aby nepadli do sovětského zajetí.
Podpis bezpodmínečné kapitulace všech německých branných sil 8. května 1945 ještě neznamenal konec války v Evropě. V Praze se až do podvečerních hodin tvrdě bojovalo a statisíce německých vojáků armády Střed generála Ferdinanda Schörnera soustředěných ve východních Čechách stále doufaly, že se přesunou západním směrem k americké demarkační linii, která probíhala přibližně na čáře Karlovy Vary–Rokycany–Písek.
Přečtěte si také: Vzniká válečná hra s hlasy Marka Vašuta a Petra Rychlého. V pořadu Enter si ji představíme
Úprk k americkým liniím
Američané pronikli na linii předpokládaného dotyku se sovětskou armádou už 6. května 1945. Za touto hranicí ale nesměli na žádost sovětského velení vojensky zasahovat. Rudá armáda dosáhla této demarkační čáry teprve 11. –12. května 1945, ještě před ní ale do prostoru budoucí poslední bitvy druhé světové války dorazili Vlasovci a v těsném závěsu za nimi i Němci.
Vlasovci, pojmenovaní podle generála Andreje Andrejeviče Vlasova, pocházeli z řad zajatých příslušníků Rudé armády, kteří se zavázali po boku Němců bojovat proti Sovětskému svazu. Měli německé uniformy i výzbroj včetně kořistních sovětských tanků T-34, na konci války ale své zbraně obrátili proti Němcům. Vlasovci z 1. divize generála Sergeje Kuzmiče Buňačenka (jednalo se o součást Ruské osvobozenecké armády, ROA) významně pomohli Pražskému povstání, ale když zjistili, že jim hrozí sovětské zajetí, vydali se 8. května z Prahy směrem na Beroun a Příbram. Doufali, že je zajmou Američané.
Ústup jednotek SS z Prahy
Německé straně nadcházející poslední bitvy druhé světové války velel SS-Gruppenführer Carl Friedrich von Pückler-Burghauss, velitel zbraní SS v celém protektorátu. Když vypuklo Pražské povstání, přeměnil Pückler-Burghauss okolí svého velitelství v budově Právnické fakulty UK na vltavském nábřeží v nedobytnou pevnost. Právě odsud vyjížděly německé obrněnce, aby ostřelovaly Staroměstskou radnici.
Velitel SS si byl jistý, že ho v sovětském zajetí čeká smrt, a proto podobně jako Vlasovci zamířil na Příbramsko k americkým liniím. Jeho mnohatisícové vojenské uskupení tvořily zbytky armádní skupiny Střed, jednotky SS Wallenstein, která tvrdě bojovala s povstalci v Praze, a 4. pluk pancéřových granátníků 2. pancéřové divize SS, to vše doprovázeno německými uprchlíky ze středních Čech. Nesourodá kolona postupovala v mohutném proudu podél Vltavy na jih přibližně v trase dnešní dálnice D4 z Prahy do Písku.
Vlasovci se s Němci střetli už v Příbrami, kde na ustupující Němce, kteří se krutě mstili na civilním obyvatelstvu, útočili zpočátku hlavně členové partyzánské skupiny Smrt fašismu pod velením kpt. Jevgenije Antonoviče Olesinského a oddíly narychlo zformované domobrany (Revoluční gardy). Na obou stranách padly desítky lidí, jednalo se však jen o předzvěst budoucích bojů.
Poslední obranná linie
Když Pückler-Burghauss zjistil, že americká strana dodrží dohodu se Sověty, podle níž se německé jednotky na sovětské straně demarkační čáry mají vzdát právě jim, rozhodl se neprodat svou kůži lacino. Poblíž vesnice Slivice proto začal organizovat obranu ve třech liniích. Němci mohli použít protitanková děla, samohybná děla i tanky včetně několika kusů obávaných Tiger I (PzKpfw VI). Linie byly vyztuženy zákopy a osazeny množstvím těžkých kulometů MG-42.
Němci se sice opevnili v sovětské okupační zóně, ale po Rudé armádě prozatím nebylo ani stopy. První oddíly 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva dorazily do 65 kilometrů vzdálené Prahy teprve 9. května a jejich hlavním úkolem bylo dostihnout a zajmout ustupující Vlasovce. Souběžně s Koněvem se do prostoru bývalé německé skupiny armád Střed postupně dostaly další dva ukrajinské fronty – Druhý, vedený maršálem R. J. Malinovským, a Čtvrtý, pod velením maršála A. I. Jeremenka. Velitel armády Střed generál Schörner, který svým mužům sliboval americké zajetí, prchl letadlem přes Žatec do Rakouska.
Smrt vlastní rukou
Jakmile se Sověti přeskupili a zajistili Prahu, vyrazili v plné síle proti zbylým Němcům zakopaným u Slivice. Útok začal 11. května těžkým dělostřeleckým přepadem včetně raketometů BM-13 „Kaťuša“. Od Příbrami a Dobříše postupovali vojáci 2. ukrajinského frontu z 9. gardového tankového sboru generála M. V. Volkova a 2. gardového mechanizovaného sboru generála K. V. Sviridova. Z východu od Kamýku nad Vltavou a Radětic útočil 25. gardový střelecký sbor 7. gardové armády generála M. S. Šumilova, a od jihu po pravém křídle americké 4. tankové divize postupovaly jednotky 38. gardového střeleckého sboru 9. gardové armády.
Němci se tvrdě bránili, odrazili několik útočných vln a jejich odpor zlomil až zásah 2. gardového mechanizovaného sboru a 9. tankového sboru. Situace bránících se 7000 Němců byla bezvýchodná, takže hodinu a půl po půlnoci následujícího dne 12. května podepsal SS-Gruppenführer Carl Friedrich von Pückler-Burghauss na okraji Čimelic kapitulaci. Když pochopil, že Američané ho do zajetí nevezmou, spáchal o několik minut později sebevraždu zastřelením.
Mohlo by vás také zajímat: Poslední bitvu svedli Němci u Milína 12. května 1945. Boj rozhodly až kaťuše
Poslední bitva skončila v chaotických přestřelkách kolem třetí hodiny ráno 12. května 1945. Němci měli kolem 1000 mrtvých, zbytek vojáků padl do zajetí. Na sovětské straně padlo asi 2300 vojáků a Američané, jejichž 3. armáda se okrajově také zapojila, ztratili 1120 mužů. Vlasovci byli obklíčeni a z velké většiny pobiti sovětskými vojáky.
Zdroj: Hornické muzeum Příbram, Ústav pro studium totalitních režimů
Video, které jste mohli minout: Voláme Čechy do boje! Praha se před 80 roky vzepřela nacistům, okupanti se brutálně mstili