Mají šimpanzi náboženství? Zvláštní rituály naznačují, že je to možné

V Guinei nedávno objevili biologové na stromech divné škrábance; zdá se, že nepocházejí od žádného známého druhu zvířete. Vědci, kteří popsali své zážitky v odborném časopise Conservationist, si nejprve mysleli, že jde o stopy od prasat nebo místních teenagerů – nakonec se ale ukázalo, že jde o něco mnohem zajímavějšího…

Biologové u stromu umístili kameru a natáčeli, co se na místě děje. Tyto fotopasti spustí natáčení automaticky, když se v jejich okolí něco začne pohybovat. Udělala to i tato: Na videu byl natočený velký samec šimpanze, který opatrně přišel ke stromu a chvíli ho pozoroval. Potom poodstoupil, vzal ze země velký kámen a vší silou ho hodil proti kmeni stromu…

Co se to děje?

Že šimpanzi používají nástroje, to víme už dobrého půlstoletí díky výzkumu legendární primatoložky Jane Goodallové. Bez problémů pracují s kameny, větvemi i větvičkami, občas si dokonce větve na koncích přiostřují a vyrábějí tak jakási jednoduchá kopí. Ale co házení kamením? Ano, občas tak dokazují svou sílu – ale nevrhají kameny na stromy, spíše do dálky.

Když biologové pokračovali ve sledování výše zmíněného místa, zjistili, že nešlo o jediný takový "útok" proti kmeni. Samci takto házeli kameny na strom opakovaně – a vědci nenašli žádnou spojitost mezi dalšími možnými vysvětleními; nešlo o projev dominance, ani to nesloužilo k lovu. Zato vědci v okolí objevili mnoho dalších stromů posetých škrábanci od vržených kamenů. Uvnitř takto poškozených kmenů našli vědci hromádky kamenů. Připomínaly jim kamenné mohyly, které našli archeologové na mnoha místech a časech rané lidské historie. Takové hromádky kamení mívali u lidí náboženské vysvětlení – je možné, že by se mohlo o něco podobného jednat také u šimpanzů?

Vědci oslovili své kolegy z dalších týmů po celé Africe, které se výzkumu šimpanzů věnují. Ukázalo se, že podobné značky na stromech existují i v šimpanzích teritoriích v Guinei Bissau, Libérii a v Pobřeží Slonoviny. Ale na územích východněji už nic… Záhada?

Laura Kehoeová, která se na výzkumu podílela, má dvě základní teorie, jimiž se pokouší toto neobvyklé chování vysvětlit. „Mohlo by se jednat o předvádění samčí síly – dunění kamenů o kmen přispívá k efektu, kdy samec působí dominantně. Šimpanzi někdy bubnují rukama o kořeny stromů – v místech, kde takové stromy nerostou, by to mohli nahrazovat vrháním.“ Druhé možné vysvětlení je však zajímavější: „Mohlo by to být ale také mnohem symboličtější. Označovat si křižovatky a důležitá místa je důležitou součástí lidské historie. Měli bychom zjistit, jestli tyto značky mohou mít nějakou souvislost s teritorii, která šimpanzi obývají… Ještě více ohromující by ale bylo, kdyby se jednalo o nějaké šimpanzí svatyně, něco jako posvátné stromy.“

Zbývá dost času?

Bohužel je možné, že tajemství šimpanzí víry nikdy neodhalíme. Právě oblast, kde se našly stromové svatyně, totiž patří k nejohroženějším – například v Pobřeží slonoviny za posledních 17 let uhynulo 90 procent šimpanzů…