Konec žraloka bílého? Situace kolem „monstra“ z Čelistí je kritická, zachránit ho mohou jen chudí rybáři
Když v roce 1975 přišel do kin děsuplný film Stevena Spielberga Čelisti, stal se žralok bílý ze dne na den v našich představách hrůzostrašným monstrem. Dobře, párkrát už na lidi zaútočil. Člověk ho ale ohrožuje daleko víc.
Dřív se mu říkalo nelichotivě žralok lidožravý, dnes ho známe pod názvy žralok bílý nebo velký bílý žralok (Carcharodon carcharias). Ve volné přírodě soupeří pouze s jedním predátorem – kosatkou dravou, přesto mu hrozí vyhynutí.
Červený seznam ohrožených druhů (IUCN) ho řadí mezi „zranitelné“ druhy a jeho počty ve světových oceánech a mořích klesají. Ve Středozemním moři je situace nejvážnější. Mezinárodní unie ochrany přírody středomořské žraloky bílé klasifikuje jako „kriticky ohrožené“. Přeloženo: jsou blízko vyhubení. Na vině je člověk a hlavně nelegální rybolov.
Žraločí hlavy na prodej
Britská nezisková organizace Blue Marine Foundation uvádí, že Středozemní moře je jednou z nejvydrancovanějších oblastí, co se týká rybolovu. „V žádné jiné vodní oblasti se neloví tolik jako ve Středozemním moři,“ upřesnil pro BBC News doktor Francesco Ferretti z americké univerzity Virginia Tech. Populace mnoha žraloků, především těch bílých, ve Středozemním moři za poslední desetiletí dramaticky poklesla.
A to navzdory tomu, že zde od roku 2012 platí zákon, který poskytuje mezinárodní ochranu 24 druhům žraloků a rejnoků. Žraloci bílí, žraloci mako nebo třeba kladivouni se nesmějí lovit ani prodávat.
Podle ochránců přírody se však na dodržování zákona zrovna moc nehledí. Zjistili, že se žraloci dál loví a maso zabitých chráněných paryb putuje na rybí trhy v zemích severní Afriky. James Glancy z Blue Marine Foundation odhalil prodej masa ze žraloků bílých na trzích v Tunisku.
Přečtěte si také: Extrémně vzácný žralok se po letech zjevil. Vědci mluví o posledním varování
Další důkazy toho, že se žraloci dostávají do přístavů na severu Afriky, objevila BBC na sociálních sítích. Na jednom videu byl vidět žralok bílý, kterého rybáři vytahovali z lodi na břeh v Alžírsku. Jiné video, natočené v Tunisku, ukazuje, jak se nabízejí k prodeji hlavy a ploutve žraloka mako, který také patří k ohroženým a chráněným druhům.
40 mrtvých žraloků za rok
„Dopad průmyslového rybolovu zesiluje. A je pravděpodobné, že žraloci bílí v blízké budoucnosti vyhynou,“ varoval Ferretti. Za poslední baštu několika ohrožených druhů žraloků vědci označili Sicilský průliv mezi italskou Sicílií a severní Afrikou. V loňském roce se tam doktor Ferretti a jeho kolegové vydali s cílem označit žraloka bílého satelitním sledovacím systémem, což zatím nikdo jiný ve Středozemním moři neudělal. Aby se jim podařilo vodního dravce nalákat, přivezli tři tuny rybích návnad a 500 litrů oleje z tuňáka. Takovou lahůdku by žralok ucítil na stovky metrů daleko a nedokázal by odolat. Jenže během dvou týdnů usilovné práce se vědcům žádného jedince objevit nepodařilo. Jejich podmořské kamery jen krátce zachytily jednoho žraloka modrého.
„Je to deprimující,“ posteskl si Ferretti. „Jen to dokazuje, jak zdegenerovaný je zdejší ekosystém.“ Další ranou pro vědce bylo zjištění, že jen 20 námořních mil od nich (cca 37 km), byl tou dobou u severní Afriky uloven a zabit mladý žralok bílý. Není jisté, jestli se do sítí zapletl omylem, nebo to byl cílený lov, Ferretti nicméně na základě monitorování místních vod odhaduje, že v této oblasti rybáři jen za rok 2025 ukončili život více než čtyřem desítkám žraloků bílých. „To je na kriticky ohroženou populaci hodně,“ upozorňuje.
Náhoda, nebo kalkul?
Zákon, který podepsala EU a 23 zemí ve Středozemí, zakazuje jakoukoli manipulaci s chráněnými druhy. Nesmějí se ani uchovávat na palubách, překládat, skladovat a nabízet k prodeji. Pokud je někdo uloví, musí je živé pustit, je-li to možné. Pravidla se ovšem netýkají náhodných vedlejších úlovků. Navíc vymáhání zákona se v jednotlivých zemích liší.
Sara Almbruk z Libyjské společnosti pro mořskou biologii sdělila BBC, že většina úlovků ve zdejších vodách je náhodná. Myslí si, že cestou k záchraně žraloků je vzdělávání rybářů. Proti ovšem hraje sociální situace mnohých obyvatel zemí na severu kontinentu. Chudí rybáři nejspíš před záchranou ohrožených žraloků upřednostní peníze, aby mohli zabezpečit své rodiny. Jak říká Sara Almbruk: „Proč by rybáři házeli žraloky zpět do moře, když potřebují jídlo pro své děti?“
James Glancy vidí paradoxně naději v tom, že se objevuje žraločí maso na trzích. Znamená to, že se žraloci ve Středozemním moři pořád vyskytují. K jejich záchraně je ale podle něj potřeba, aby okolní země spojily síly a na nic nečekaly. Protože brzy může být pozdě.
Video, které jste mohli minout: Místo hor na pláž: Češi v zimě častěji míří k moři. Které destinace letos vedou?