Záplavy u Sahary. Záběry aktuální katastrofy ukazují nevyhnutelnou budoucnost

Zjištění geologů, paleontologů a archeologů poskytují dostatek důkazů o tom, že Sahara nebyla vždy pouští. Otázkou ale je, kdy se ohromné území o rozloze 9,27 milionu km2 znovu zazelená. Naposledy se tak stalo v období před 11 000-5 000 lety, od té doby ale poušť dobývá stále nová území, podle některých prognóz by mohla kolem roku 2100 překročit Středozemní moře a rozšířit se na Pyrenejský poloostrov, do Itálie a Řecka.

Přečtěte si také: Nejopuštěnější strom světa ležel 400 kilometrů od nejbližšího dalšího stromu. Zničil ho opilec

Přeměna největší pouště světa na zelenou oázu a zpět probíhá opakovaně, za posledních 800 000 let se tak stalo nejméně dvacetkrát. Tyto cykly souvisí s výkyvy ve sklonu zemské osy, kdy se mění úhel, pod kterým sluneční záření proniká do atmosféry. Ve vlhčích obdobích se nad Saharu dostalo mnohem víc vodních srážek, jež ohromné území proměnily k nepoznání.

Před zhruba 8 000- 4500 lety se ale stalo něco podivného – přechod z vlhkého období na suché se v některých oblastech odehrál mnohem rychleji, než by bylo možné vysvětlit pouhou změnou oběžné dráhy Země. Podle archeologa Davida Wrighta za to mohl člověk, přesněji dávní pastevci se svými kozami a dobytkem. „Nadměrnou pastvou travin se snižovalo množství atmosférické vlhkosti – rostliny vylučují vlhkost, jež vytváří mraky – a zvyšovalo se albedo,“ vysvětlil Wright.

Co se děje, když na Sahaře prší?

Vědci se domnívají, že bez ohledu na činnost člověka se Sahara znovu zazelená přibližně za 15 000 let, kdy na severní polokouli převládne teplé počasí a nad dnešní pouští budou „úřadovat“ vlhké monzuny. Na krátkou dobu ale Sahara ožívá i během takových přívalových dešťů, jaké na začátku září zasáhly území hned několika saharských států.

Vydatné srážky v září komplikují život lidem, pro přírodu jsou ale požehnáním. Jedná se o vzácnou meteorologickou událost – koneckonců během několika zářijových dnů spadlo na jedno z nejsušších míst na planetě až 500 % obvyklého měsíčního úhrnu srážek, na některých místech to bylo i 1000 %. Takhle se s důsledky přívalového deště potýkali obyvatelé Alžírska:

🇩🇿Flood near the Sahara Desert

Powerful tornadoes caused by heavy rains in the city of Bou Saada, Algeria.#Sahara #flood #Algeria pic.twitter.com/S0v2FKPShy

— Attentive Media (@AttentiveCEE) June 6, 2024

Z krátkodobého hlediska takový příděl vláhy poušť významně promění. Řídká pouštní vegetace ožívá a vznikají dočasné řeky a jezera. Déšť vyvolá explozivní růst rostlin, kdy na pouštní půdě rozkvetou trávy, keře a dokonce i některé jednoleté byliny. Náhlý rozmach vegetace poskytuje potravu a úkryt řadě pouštních živočichů včetně hmyzu, plazů a drobných savců.

Kromě toho, že voda proudí jinak vyschlými koryty řek zvanými vádí, se srážky shromažďují v přirozených prohlubních a vytvářejí dočasná jezera. Mělké vodní plochy představují pro volně žijící živočichy důležitý zdroj pitné vody. V těchto pomíjivých mokřadech se mohou dočasně usídlit ptáci, obojživelníci a bezobratlí živočichové.

Jakmile deště ustanou, suché podnebí Sahary se rychle obnoví a pouštní krajina se během několika týdnů, případně měsíců, vrátí do normálního stavu. Vodní plochy postupně vyschnou a dočasná vegetace znovu přenechá místo odolným druhům zvyklým na sucho.

Mohlo by vás také zajímat: Na Česko se ženou mračna z pouště. Auta může pokrýt prach ze Sahary, říká meteorolog

Dočasné zavlažení části Sahary tak nemá dlouhodobý vliv na skladbu živočišných a rostlinných druhů v této části světa. K tomu dochází jen v obdobích vlhka. „Oblast Sahary je jakousi branou, která kontroluje šíření druhů mezi severní a subsaharskou Afrikou a také dovnitř a mimo kontinent. Když byla Sahara zelená, byla brána otevřená, když převládaly pouště, brána se zavřela,“ popsal tento proces finský archeolog Miikka Tallavaara.

Zdroj: Smithsonian Magazine, Explorersweb

Video, které jste mohli minout: Spalující výheň sežehne Evropu: Teploty vystřelí až na 45 °C ve stínu, vliv má africký fenomén