Nejopuštěnější strom světa ležel 400 kilometrů od nejbližšího dalšího stromu. Zničil ho opilec…

Tato akácie (nejspíš zkroucená nebo paprsčitá) rostla 400 kilometrů od dalšího nejbližšího stromu v oblasti Ténéré v nigerské části Sahary. Celá staletí tvořila dominantu jinak ploché písečné pouště a byla také jedním z mála orientačních znamení v krajině.

Současně byla důkazem, že i mrtvá Sahara dříve překypovala životem – a také se stávala místem uctívání mnoha místních kmenů. Ve 30. letech 20. století se dokonce dostala na mapy – konkrétně na vojenské mapy evropských velmocí. Tím získala strategický význam: řídily se podle něj pohyby armád i plánovaly vojenské operace.

Zázrak, který odporoval přírodním zákonům

V té době strom také poprvé studovali vědci. Francouzský etnolog Henri Lhote ho popsal jako „… akácii s degenerovaným kmenem, nemocnou ve všech ohledech. Přesto má strom hezky zelené listy a žluté květy“.Další výzkum prokázal, že většina stromu je pod povrchem – jeho kořeny dosahovaly do hloubky 36 metrů!

Pro Evropany představoval záhadu. Francouzský diplomat Michel Lesourd si o něm roku 1939 poznamenal: „Jaké je jeho tajemství? Jak může žít i přes to množství velbloudů, kteří kolem něj neustále pobíhají? Jak to, že ho neužírají? A proč si z jeho dřeva místní Tuarégové nikdy neudělají oheň, aby si ohřáli čaj? Jedinou odpovědí je, že ho pokládají za tabu.“

Člověk ničitel

Bohužel na vysvětlení jedinečnosti tohoto fantastického, a přece reálného stromu už nikdy nepřijdeme. Roku 1973 totiž uhynul, pochopitelně vinou člověka. Co za staletí nedokázala zničit stáda velbloudů a tisíce karavan, smetl během chvilky jeden náklaďák. Řídil ho Libyjec, který se snažil jet po stopách karavany, která tu dříve projížděla. Podle dostupných informací byl řidič opilý – ostatně jen to vysvětluje, že byl schopný narazit do jediné překážky v dosahu desítek kilometrů…

Náraz náklaďáku zlomil kmen stromu a ténérský strom uhynul. Část jeho kmene je dodnes uložena v Nigerském národním muzeu. A na místě, kde původně stával, nechala vláda postavit jeho železnou repliku. Byť je to dílko značně odpudivé, přesto představuje důležitou připomínku toho, co strom znamenal.

Tato socha si zahrála dokonce i ve filmu. Stalo se to roku 2006 ve snímku La Grand Final. Skupina Tuarégů v něm využila skulpturu jako anténu, pomocí níž sledovala finále fotbalového Mistrovství světa 2002 mezi Německem a Brazílií.