Žába vs. největší sršeň světa. Nelítostný souboj rychle našel svého vítěze
Sršní žihadlo pekelně bolí, poškozuje tkáně a v krajním případě i zabíjí. Přesto existuje žába, které je to úplně jedno a je schopná obří sršeň spolknout, žihadlo nežihadlo. A vědci její lovecké schopnosti natočili na video.
Většina lidí i zvířat se sršním vyhýbá obloukem. Jejich žihadlo není nic, s čím by kdokoli chtěl mít co do činění. Ale ne všichni se ho bojí. Třeba takový skokan černoskvrnný (Pelophylax nigromaculatus) na sršně aktivně útočí a ulovit navíc dokáže i opravdu nebezpečné druhy blanokřídlého hmyzu, jako je třeba obávaná sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), největší sršeň světa, o kterých je známé, že jsou mimořádně agresivní.
„Ačkoli studie obsahu žaludků už dříve ukázaly, že skokani občas sršně požírají, žádný experiment dosud nezkoumal, jak k tomu dochází,“ vysvětlil japonský ekolog Shinji Sugiura z Kóbe University, proč se rozhodl střet skokana se sršní zkoumat. Nebylo totiž jasné, jestli mají žáby nějakou speciální taktiku, něco, co jim umožní se žihadlu vyhnout, anebo na ně jed prostě nepůsobí.
Sršeň bodne, žába pokračuje
V laboratorních podmínkách Sugiura naservíroval několika dospělým žábám dělnice tří druhů sršní: sršně žlutavé (Vespa simillima), sršně Vespa analis a sršně mandarínské. Každá žába byla testována pouze jednou a velikost kořisti odpovídala její tělesné velikosti, největší jedinci tak čelili i sršni mandarínské.
Většina žab sršně aktivně napadla, a to i přesto, že na ně hmyz žihadlem zaútočil, mnohdy i několikrát. Ošklivá bodnutí do tlamy nebo do oblasti očí jako by žáby ani neregistrovaly. Na 93 procent z nich bylo schopných ulovit sršeň žlutavou, 87 procent sršeň Vespa analis a 79 procent dokonce zvládlo i zmíněnou sršeň mandarínskou.
Čtěte také: Obří Airbus A330 uzemnila krysa. Turisté zůstali uvězněni v karibském ráji
„Zatímco myš podobné velikosti může po jediném bodnutí uhynout, u žab nebylo pozorováno žádné viditelné poškození ani po opakovaných žihadlech,“ odhalil Sugiura závěry svého výzkumu. Žáby se po pozření kořisti chovaly úplně normálně a nevykazovaly vůbec žádné známky zranění.
Jed bez očekávaného účinku
Jed sršní běžně vyvolává silnou bolest, poškozuje tkáně v místě bodnutí a má samozřejmě také systémové účinky; ve velké dávce například vyvolává rozpad červených krvinek nebo poruchy srdeční činnosti. U zkoumaných žab se neprojevilo nic. Jejich tolerance vůči sršnímu jedu tak musí být naprosto mimořádná.
Podle Sigury je to fascinující. „Vyvolává to důležitou otázku pro další výzkum, totiž zda mají skokani specifické fyziologické mechanismy, například ochranné bariéry nebo proteiny blokující bolest a toxicitu jedu, nebo zda jed sršní jednoduše není účinný vůči obojživelníkům,“ vysvětlil.
Sršně se totiž s obojživelníky ve volné přírodě setkávají jen zřídka, takže obě teorie mají své opodstatnění. Výsledky ale každopádně ukazují, že účinnost živočišných jedů může být silně závislá na konkrétní skupině predátorů a skokani by se nakonec mohli stát vhodným modelovým organismem pro studium tolerance k jedům a mechanismů potlačení bolesti u obratlovců.
Zdroj: Kóbe University, Ecosphere, Naturfoto.
Video, které jste mohli minout: Reklama od AI pobouřila, známý fastfood ji musel stáhnout
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
