Proč některá zvířata žijí jen pár dní a jiná stovky let? Rozhodujících faktorů je hned několik

Lidé se můžou dožít celkem působivého věku. Zatím nejdéle žijící osobou v historii je Jeanne Calmentová, která zemřela ve věku 122 let a 164 dní. Pravděpodobnost, že se člověk dožije vyššího věku než 110 let, je sice úplně mizivá (jen asi šest ku milionu), ale ve srovnání s některými zvířaty je i průměrné lidské dožití slušné. Jenže na druhou stranu také existují živočichové schopní žít i tisíce let...

Britská královská rodina

Tajemství dlouhověkosti královské rodiny: Klíčem není jen bohatství a modrá krev

Důležitost bezpečí

Háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) žije 40 dní. Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus) pohlavně dospívá až ve 150 letech a v grónských hlubinách se může dožít 500 let, pravděpodobně i déle. Některé želvy, mloci nebo ryby nevykazují prakticky žádné známky stárnutí, a pokud by je nepostihla nehoda nebo nemoc, teoreticky by tito tvorové mohli žít celé věky. Ne ovšem tak dlouho, jako křemité mořské houby. Vědci nedávno v Rossově moři u pobřeží Antarktidy objevili jednu, jejíž stáří odhadli na 15 000 let.

Kde se ale tyhle obrovské rozdíly v dožití berou? Jeden z důvodů je poměrně jednoduchý. Už na počátku 20. století si německý fyziolog Max Rubner všiml, že větší zvířata žijí déle než zvířata menší. S tím, jak roste velikost, se totiž snižuje riziko, že se živočich stane něčí kořistí.

Mohlo by vás zajímat: Obezita je strašákem i u zvířat: Kila navíc mohou psům zkrátit život

Tenhle fenomén jde ale ještě za hranici rozměrů: druhy, které žijí v relativním bezpečí, třeba hluboko pod hladinou oceánu nebo v podzemních norách, mají šanci stárnout pomaleji než ty, jež musí denně bojovat o život. Kuriozitou je třeba takový rypoš lysý (Heterocephalus glaber), maličký africký hlodavec žijící v koloniích pod zemí. Přestože drtivá většina jeho hlodavčích příbuzných je ráda, že na světě pobude pár let, rypoši žijí i víc než 30 let.

Vesmír

Našli jsme mimozemský život ve vesmíru? Vědci představili zatím nejsilnější důkaz

Druhy s vysokou predací se zkrátka vyvíjejí tak, aby rychle rostly a brzy se rozmnožovaly. O dlouhověkosti ale rozhodují i další biologické faktory, třeba schopnost opravovat vlastní DNA. Dlouhověká zvířata mají často vysoce účinné mechanismy, které jim pomáhají zvládat poškození genetického materiálu, a tím oddalovat projevy stárnutí a vznik nemocí, jako je rakovina.

Biologická záhada

Stárnutí je pořád z velké části záhadou a stále dobře nerozumíme mechanismům, které za ním stojí. Víme ale, že tam, kde příroda netlačí na rychlé dospívání a množení, se může vývoj ubírat jiným směrem: místo krátkého života zaměřeného na přežití vede k pomalému stárnutí a dlouhému, téměř nezničitelnému bytí.

Pochopení těchto procesů je samozřejmě lákavé nejen z akademického pohledu. Studium dlouhověkých zvířat, od grónských žraloků po mořské houby, by mohlo v budoucnu přinést klíč k delšímu životu i lidstvu. Zatím ale platí, že elixír mládí patří jen do pohádek.

Zdroj: RTE, Discover Magazine, NIH Medline Plus

Video, které jste mohli minout: Druhý největší žralok světa se lovil kvůli oleji. Podívejte se, jak otevírá svou gigantickou tlamu.