Tajné vyšetřování odhalilo brutální týrání pašovaných luskounů
Hmyzožraví luskouni vypadají jako pásovci, avšak vedle nepopiratelné roztomilosti jsou i velmi ohroženi brutálními metodami lovu. Proč je především v Indii tak aktivně loví a pašují?
Luskouni jsou roztomile vypadající savci, kteří připomínají oživlé šišky. Jsou zcela neškodní, žerou hmyz a většinu života tráví v úkrytech. Kromě klimatických změn je nejvíc trápí pytláci – dokonce tolik, že se uvádí, že luskouni jsou nejvíc pašovaným zvířetem na světě.
To sice není pravda (nejvíc pašovaným tvorem planety je jednoznačně úhoř), ale mezi savci jsou opravdu v tomto ohledu luskouni jen těžko překonatelnými rekordmany – hlavními viníky jsou v tomto případě „obvyklí podezřelí“, tedy zákazníci v Číně a dalších asijských zemích. Ti si luskouny oblíbili ze symbolických a mytologických důvodů – jedná se o jediné savce se šupinami, takže Asiatům připomínají draky. A drak má „logicky“ obří léčivou sílu, takže se různé části luskouních těl využívají v asijské medicíně, nejčastěji na problémy s nedostatkem „mužné síly“.
Tajné vyšetřování
Dvě britské neziskové organizace, World Animal Protection a Wildlife Conservation Research Unit zveřejnily zprávu o pašování luskounů doprovázenou srdcervoucími záběry toho, jak jsou tato neškodná zvířata masově zabíjena a sekána na kusy. Ty se pak prodávají na černém trhu.
Zpráva i záběry z nich jsou výsledkem více než dvouletého vyšetřování, které se věnovalo loveckým zvyklostem v Assámu, tedy v severovýchodní části Indie. Práce vyšla v odborném časopise Nature Conservation.
Hlavní příčinou lovu luskounů jsou jejich šupiny – fungují jako skvělá obrana před predátory, ale proti pytlákům jsou zcela neúčinné. Naopak, právě šupiny jsou tím, co pytláky na luskounech láká nejvíc, díky jejich výše popsanému užití v čínské přírodní medicíně. Tato praktika se bohužel skvěle vyplácí – cena šupin jediného luskouna odpovídá v Indii čtyřem průměrným měsíčním platům! A pochopitelně, jako vždy, neexistuje jediný důkaz, že by šupiny měly léčivou moc větší než třeba namleté lidské nehty nebo kravská kopyta...
„Čím dál větší poptávka v tradiční asijské medicíně dělá z luskounů všech druhů lukrativní kořist,“ varoval David Macdonald, profesor z Oxfordu, který se na výzkumu podílel. „Je snadné pochopit proč – šupiny jediného z těchto zvířat přinesou chudé rodině z této oblasti celé jmění,“ popsal jádro problému vědec. „Ale není to udržitelné – počty divoce žijících luskounů se budou prudce snižovat,“ předpovídá biolog.
Nechápaví lovci
Autoři zprávy vycházeli z rozhovorů s lovci těchto zvířat – provedli jich kolem 140; všechny potvrzovaly, jak výnosný a snadný způsob přežití lov luskounů v Indii nabízí. Lovci přirovnávali nález luskouna k výhře v loterii nebo „největšímu štěstí mého života“. Většina lovců si také všimla, že počet luskounů v přírodě klesá, ale nevidí žádnou souvislost mezi tímto faktem a tím, že sami tato zvířata intenzivně loví.
Také další praktiky spojené s tím, co se děje s luskouny potom, jsou víc než barbarské. Ulovení luskouni jsou totiž jen omráčení, ale nikdo je nezabíjí. Umírají až poté, co je jejich lovci hodí do kotle s vařící vodou a zaživa je tam uvaří – díky tomu jsou maso i šupiny luskouna zakonzervované a zvíře vydrží i dlouhý transport, aniž by se zkazilo...
V současné době žije na Zemi osm druhů luskounů – a všechny jsou kriticky ohrožené.
Text: MK