Potvrzeno: Agresivní sršně asijské dorazily do Česka. Napadají i člověka, pomozte zabránit katastrofě

„Včera jsme dostali zprávu, že na jednom místě v Plzni poletují velké sršně, zaslané fotografie svědčily o tom, že se pravděpodobně jedná o sršeň asijskou. Dnes jsme vyrazili na místo a ověřili, že jde skutečně o tento invazní druh. Nyní se pokusíme najít hnízdo, kontaktujeme hasiče, kteří by je měli zlikvidovat, a budeme informovat místní úřad a veřejnost,“ popsal v pátek 6. října 2023 situaci Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR (AOPK ČR).

Přečtěte si také: Sršeň asijská se blíží do Česka: Nedá se před ní utéct, dráždí ji alkohol i voňavky

Odborníci zároveň vyzvali, aby byla podezření na výskyt sršní asijských hlášena AOPK ČR, která je ověří a případně ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem zajistí likvidaci hnízd. Ideální je zaslat co nejrychleji fotografii a okolnosti podezřelého nálezu emailem na adresu invaznidruhy@nature.cz.

Invaze do Evropy

Spolupráce s veřejností je mimořádně důležitá, protože hlavní zbraní těchto zástupců blanokřídlého hmyzu je jejich početnost a vitalita, se kterou se královny množí a šíří dál. Jediné hnízdo o průměru až 80 cm dokáže vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie. V nich se může postupně vylíhnout 5 000–6 000 řadových bojovnic. V jihovýchodní a východní Asii, odkud se k nám sršeň asijská dostala, ale nejsou výjimkou kolonie čítající 20 000 jedinců.

Evropská anabáze invazivních sršní začala v roce 2004, kdy se v přístavu Bordeaux na jihu Francie nechtěně s běžnou obchodní zásilkou bonsají z Číny objevilo i několik zimujících. Tato na první pohled banální událost měla mít záhy zdrcující následky.

Sršně (jde o poddruh Vespa velutina nigrithorax) se v Evropě bez problémů aklimatizovaly a začaly se šířit průměrnou rychlostí 100 km/rok. V roce 2012 byla hlášena první dvě hnízda na severu Španělska a invazi sršní nezastavil ani Lamanšský průliv. Po zprávách o jejich výskytu v Německu bylo jen otázkou času, kdy dorazí do Česka. Otázkou je, jak a zda se sršně asijské přizpůsobí chladnějšímu středoevropskému klimatu. Pokud královny dokážou přečkat naši zimu, můžeme se v příštích letech potýkat se skutečnou pohromou.

Zpráva o zachycení prvních jedinců sršně asijské znepokojuje především včelaře. Včely tvoří podstatnou část potravy invazivních sršní, které je napadají při návratu do úlů. Při útoku jim kusadly oddělí zadeček, hlavu a křídla a se zbylou hrudí bohatou na proteiny se vrací do svého hnízda, kde včelím torzem krmí své larvy. Jediná sršeň může za minutu zabít až 40 včel.

Jsou sršně asijské nebezpečné lidem?

Tento druh sršní má asi šest milimetrů dlouhé žihadlo obsahující jed. Člověk může bez problémů zvládnout 20 bodnutí na každý kilogram tělesné váhy, což znamená, že přežije i víc než 1 000 „žihadel“. Jiná situace nastává u lidí trpících alergiemi a také u dětí.

Mohlo by vás také zajímat: Roztomilá zvířátka drancují českou přírodu. Jak je to s invazními druhy u nás?

Sršně provokují k útoku zářivé barvy a přitahují je parfémy a vody po holení. Dráždí je i pach alkoholu. Sršně asijské si staví hnízda v korunách stromů, někdy také pod keři. V žádném případě neprovokujte aktivní kolonii – nemuselo by se vám to vyplatit. Pokud upoutáte jejich pozornost, neutíkejte – sršně jsou mnohem rychlejší a vydrží člověka pronásledovat klidně i na vzdálenost jednoho kilometru. Místo toho se skrčte k zemi, nehýbejte se a zakryjte si hlavu.

ZDROJ: AOPK ČR, NDTV