Smrtící ryba byla ulovena v chorvatských vodách. Její jed zabijí člověka hrozivým způsobem
Chorvatští rybáři hlásí nebezpečný úlovek. U pobřeží Jaderského moře vylovili rybu, která je příbuzná obávané ryby fugu – jen je mnohem jedovatější. Do Středozemního moře proniká z Indického oceánu a vzhledem ke globálnímu oteplování se jí v novém domově daří.
Jde o čtverzubce stříbropásého (Lagocephalus sceleratus), jehož sedm exemplářů vytáhl z vody poblíž malého ostrůvku Ceja na jižním cípu poloostrova Istrie chorvatský rybář Anton Vidović. Tento druh čtverzubce obsahuje mimořádně silný nervový jed tetrodotoxin. Člověka zabije už 2 mg jedu, protijed neexistuje.
Jučer (13.5.) kraj otoka Ceja u Medulinskom zaljevu uočeno je 7 jedinki srebrenopruge napuhače (Lagocephalus...
Posted by Aquarium Pula on Monday, May 13, 2024
Přečtěte si také: Invaze jedovaté ryby sužuje Středozemní moře. Ohrožen je i člověk
Pomalá smrt při plném vědomí
Největším rizikem pro člověka je, když se mu až 88 cm velká ryba ocitne na talíři. První příznaky otravy přicházejí většinou 20 minut až 3 hodiny po jídle. Člověk přestane cítit konečky prstů, rty, pak jazyk. Bolí ho hlava, potí se, zúží se mu zornice.
Paralýza rychle postupuje a zasahuje trup, končetiny i důležité orgány. Nemůžeme mluvit, polykat, obličej ztuhne, objeví se srdeční arytmie, nebezpečně se sníží tlak a hlavně jed zasáhne dýchací ústrojí a člověk se začne dusit. To vše se děje, aniž by toxin jakkoli postihl mozek, takže si postižený člověk plně uvědomuje, že umírá.
Smrt, pokud se nepodaří postiženého dostat včas do nemocnice, obvykle nastává do čtyř až osmi hodin. Jediné, co lékaři mohou pro otráveného udělat, je podat mu aktivní uhlí, které pomůže toxin absorbovat, píchnout mu lék podporující funkci centrálního nervového systému a pak ho připojit na přístroje, které mu pomohou dýchat a snad i přežít tak dlouho, než jeho tělo jed vyloučí.
Jedovaté jsou i malé rybky
Pro čtverzubce samotné tetrodotoxin nepředstavuje žádné nebezpečí, dokonce jeho přítomnost stimuluje růst ryb a omezuje agresivitu a produkci stresových hormonů. Nejvyšší koncentraci tetrodotoxinu vykazují v době tření samičí a samčí pohlavní orgány, vysoké koncentrace jedu ale odborníci zjistili také v játrech, kůži, očích a svalech, přičemž konkrétní dávky se liší podle období, lokality nebo velikosti ryb.
Studie zveřejněná v roce 2019 v časopise Food Chemistry navíc prokázala, že i velmi malí jedinci mohou představovat smrtelné nebezpečí. Vědci takřka ve všech vzorcích tkání odebraných dvěma jen 5 cm velkým (a tedy velmi mladým) čtverzubcům stříbropásým zjistili vyšší koncentraci jedu, než je smrtící dávka pro člověka.
Ryba kanibal
Podle studie zveřejněné v odborném časopise NeoBiota nicméně čtverzubec stříbropásý jako vrcholový predátor omezuje výskyt dalších invazivních druhů, mezi něž patří například perutýni, králíčkovci, parmice Forsskålova nebo mezi turisty extrémně neoblíbené ježovky. Autoři studie, která v roce 2021 probíhala u jihozápadního pobřeží Turecka, u čtverzubce stříbropásého zaznamenali také kanibalismus, jehož výskyt zřejmě souvisí s hustotou jejich populace.
Mohlo by vás zajímat: Agresivní ryby napadají turisty na Mallorce. Ti z vody prchají i s krvácejícími ranami
Čtverzubec stříbropásý je jedním ze stovek invazivních druhů, které Středozemní moře kolonizovaly po dobudování Suezského průplavu v roce 1869. Odborníci odhadují, že z přibližně 800 invazivních druhů jich nejméně 500 do Středomoří „připlulo“ právě přes Suez. Podle hlavního konstruktéra a iniciátora stavby, kterým byl francouzský inženýr a diplomat Ferdinand de Lesseps, se tyto druhy souhrnně označují za lessepsovské, a mluví se o lessepsovské migraci.
Zdroj: Focus, Croatia Week
Video, které vás naštěstí minulo: Žraloci rybářům sežrali úlovek, pak zaútočili na loď. To jsem ještě neviděl, žasl člen posádky