Na Zemi je největší teplo za posledních 100 000 let. Výčet alarmujících rekordů má jedinou polehčující okolnost

Lidé v České republice zatím ty nejbrutálnější dopady klimatických změn mohou celkem úspěšně ignorovat. V létě máme pěkné, horké počasí, občas ale tak strašně prší, že nám to zatopí sklepy a rozvodní potoky, a tak vlastně můžeme mít pocit, že se to tak nějak vyváží.

Planeta nicméně nekončí na českých hranicích a globální oteplování se nejmenuje globální jen tak pro nic za nic… a pokud vám nestačily zprávy o obrovském množství ničivých požárů a mnohdy brutálních a navíc bleskových povodních (o záplavách v Libyi, kde zahynuly tisíce lidí, si můžete přečíst v tomto článku), ještě existují následující celosvětové statistiky, které v roce 2023 praskají ve švech množstvím strhaných teplotních rekordů.

Jeden extrém za druhým

Začneme zostra. Rok 2023 je nejteplejším kalendářním rokem od počátku měření v roce 1850, a to ještě s velkým náskokem na předchozí nejteplejší rok (2016). Globální (!) průměrná teplota byla 14,98 °C, o 0,6 °C vyšší než v letech 1991-2020, a o 1,48 °C vyšší než v takzvané předindustriální době, tj. mezi lety 1850-1900.

Mohlo by vás zajímat: Co se skrývá pod ledem Antarktidy? Revoluční technologie svlékla celý kontinent a odhalila nový rekord

2023 je taky první rok v historii měření, kdy byla skutečně každičký den globální teplota o jeden celý stupeň vyšší než v předindustriální době. A skoro 50 procent dní bylo dokonce tepleji o víc než 1,5 stupně. Pokud vám tohle číslo zní trochu povědomě, tak máte pravdu – podle Pařížské dohody má lidstvo usilovat právě o to, abychom tuhle hranici průměrných teplot nepřekročili.

Bohužel, tímhle děsivé statistiky nekončí. Dva dny v listopadu teploty předindustriální doby překonaly o celé dva stupně. Červenec a srpen byly nejteplejšími měsíci, které jsme kdy zaznamenali. Prosinec 2023 byl nejteplejším v historii změřeným prosincem.

Průměrné vzdušné teploty byly nejteplejší nebo skoro nejteplejší nad většinou pevnin i oceánů a nezvykle vysoké byly také po většinu roku (od dubna do prosince) teploty světových oceánů. Dopad na mořský život byl mimochodem katastrofický – jeden případ za všechny, horko naráz zahubilo celou desetinu populace vzácných růžových delfínů. Přečíst si o tom můžete v tomto článku.

„Teploty během roku 2023 pravděpodobně přesahují ty z kteréhokoli období za posledních 100 tisíc let,“ tvrdí v tiskovém prohlášení Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele Programu EU pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti Copernicus. „Extrémy, které jsme v posledních měsících pozorovali, poskytují dramatické svědectví o tom, jak daleko se nyní nacházíme od klimatu, ve kterém se naše civilizace vyvinula,“ doplnil ředitel programu Carlo Buontempo.

Co nás čeká v Česku?

Abychom ale k A řekli i B, je třeba si připomenout, že rok 2023 byl rokem El Niño, což je teplejší fáze známého jevu, spojeného s pásmem teplé oceánské vody. El Niño s sebou nárůst globálních teplot přináší vždycky. Ale to neznamená, že jsou loni naměřené teploty o něco méně alarmující. Lidé zkrátka svou činností planetu nevratně mění, a pokud se nám to nepovede změnit, následky dostihnou každou osobu na planetě.

U nás se podle expertního stanoviska Akademie věd ČR klimatická krize projeví například nebezpečnými vlnami veder, delšími epizodami sucha, které ztíží pěstování plodin a zkomplikuje podmínky růstu lesa, a hlavně také nárůstem dní, kdy spadne tolik vody, že to způsobí přívalové povodně. Rozhodně se tak máme „na co těšit“.

Zdroj: Climate.copernicus.eu, Ministerstvo životního prostředí ČR, Evropský parlament, Akademie věd ČR