Co zabíjí víc lidí než tornáda, hurikány a povodně dohromady? Přírodní katastrofa, se kterou to bude jen horší

Už když čtyřiadvacetiletý Esteban Chavez nastupoval 25. června 2022 do auta, v němž měl jako řidič zásilkové služby strávit celý den, bylo děsivé horko. Spojené státy mučila ošklivá vlna veder a konkrétně v Pasadeně denní teploty atakovaly osmatřicítku.

Chavezovi se brzy udělalo z horka zle. Doručil ještě poslední dopis, nastoupil do dodávky a zkolaboval. Než si jeho bezvládného těla za volantem někdo všimnul, uběhlo dvacet minut. Chavez na následky přehřátí zemřel a stal se tak jednou z mnoha obětí, kterou si vedra toho léta vyžádala.

Horko podceňujeme

Příběhu Estebana Chaveze si všimlo hned několik amerických webů, protože byl v okamžiku smrti tak mladý a zdravý. Mnoho lidí si přitom myslí, že horka jsou nebezpečná jen pro skutečně staré a nemocné lidí. Jenže to je omyl.

K tématu: Vedra zkazila přehlídku v centru Londýna. Princ William přihlížel, jak vojáci kolabují

Ano, chronicky nemocní a starší lidé, a také těhotné ženy a malé děti, jsou zranitelnější. Problémy, které nakonec povedou až ke ztrátě vědomí, orgánovému selhání nebo smrti, ale bohužel může mít každý. Stačí neopatrnost, delší pobyt venku (například kvůli práci) nebo špatný pitný režim. Jen ve Spojených státech horka zabijí mnohem víc lidí než ostatní přírodní katastrofy dohromady.

Statistiky jsou neúprosné

Ukazují to mimo jiné i statistiky tamní administrativy, která sleduje oceánské a atmosférické jevy, potvrzují to i statistiky CDC. A pozor, není to úplně nová záležitost, ale je tomu tak podle všeho už třicet let.

Bohužel, jak se planeta otepluje, vlny extrémních veder jsou čím dál častější, intenzivnější a delší, a taky se objevují i tam, kde na ně lidé nejsou zvyklí. A tenhle trend bude bohužel pokračovat a nevyhne se ani Česku. Psali jsme o tom například v tomto článku o smrtících vedrech.

Čtěte také: Smrtící vedra míří do zemí, které ho dosud nepoznaly. Lidstvo není připraveno

Obzvláště závažná bývá situace ve městech, kde jsou velké asfaltové plochy, například parkoviště, a minimum stromů a zeleně. Tam horko mnohdy neustává ani v noci.

Čím dál horší

Že se situace bude dál zhoršovat navíc není jen o globálním oteplování, ale také o tom, že podle OSN bude do roku 2050 žít v městských zástavbách 68 procent populace celé planety. V současnosti je to zhruba 55 procent.

Vlny veder proto nelze brát na lehkou váhu a podle odborníků, kteří situaci sledují, by se světové vlády měly na teploty daleko přesahující veškeré v minulosti zaznamenané teplotní rekordy už začít připravovat.

Zdroj: National Weather Service, UN, NY Post