Před erupcí Yellowstonu bychom podle nové studie měli několik desetiletí varovných signálů

Mračna popela nejenže by pohřbila velkou část Spojených států, ale zřejmě by i na dlouhé roky ochladila celou Zemi a vedla tak k jedovatým dešťům, pramalé úrodě a hladomorům v globálu. Není se tedy čemu divit, že mnozí hledají způsob, jak tomuto scénáři předejít. Nyní vědci zjistili, že od prvního varování bychom před erupcí měli maximálně několik desetiletí času.

Rychleji, než jsme čekali

Ačkoliv titulky o nejnovější studii mluvily jako o důkazu, že "máme méně času, než jsme si mysleli", skutečnost je podstatně méně bulvárnější. Práce Arizona State University došla pouze k tomu, že prostory pod Yellowstonem by se před erupcí plnily magmatem „pouze“ po několik dekád namísto několika staletí, jak jsme si dříve mysleli.

Vědci k tomu došli zkoumáním fenokrystů neboli vyrostlic. Tyto nerosty jsou jemnozrnnými pozůstatky po působení magmatu a vznikají tak aktivním působením vulkanismu. Geoložka Hannah Shamloo z Arizony studovala množinu yellowstonských fenokrystů velkých 1 až 2 milimetry – tedy více, než jak velké nerosty tohoto druhu vznikají při explozi. Z datování fenokrystů a studia dalších sedimentů v oblasti vyplývá, že oblast pod Yellowstonem se před poslední erupcí plnila nadkritickým množstvím magmatu jenom po několik málo desetiletí.

Dlouhá magmatická historie Yellowstone

Yellowstone je samozřejmě vulkanicky aktivní i dnes, a byl i před tisíci lety. Energie před erupcí se však hromadí postupně – a částečně je uvolňována i zdejšími gejzíry. Teprve když je přírůstek větší, než jaké jsou možnosti energii ventilovat, začíná se krb pod kalderou plnit magmatem. Nakonec je tento tlak tak velký, že dochází k erupci – naposledy se tak stalo před 640 tisíci lety, tedy několikanásobně dál, než jaké je stáří Homo sapiens. Studie z roku 2013 přitom zjistila, že nynější magmatický krb po Yellowstonem je více než dvakrát větší, než jsme tušili.

Posuv kontinentálních desek jednou uhasí i zdroj ohně pod Yellowstonem, k tomu jsme však ještě velmi daleko. Otázkou tak nyní není, zdali Yellowstone znovu dojde erupce, ale kdy se tak stane. Díky tomu, že je oblast stále geologicky aktivní a občasné otřesy a proměny krajiny jsou na denním pořádku, mohlo by se zdát, že erupce je na spadnutí. Ve skutečnosti však zřejmě máme ještě čas – teprve až se Yellowstone uklidní, půjde o příslovečný klid před bouří.

Zkrocená kaldera

Faktem je, že v průměrném rozestupu mezi minulými erupcemi – na první došlo před 2,1 milion let, na druhou před 1,3 miliony let a na třetí, jak již padlo, před 640 tisíci let – se nám doba klidu krátí. Yellowstone, zdá se, vybuchuje jednou za 600 až 700 tisíc let, a my jsme v této cifře prakticky uprostřed. Statistická odchylka je však v podobných číslech nemalá – Yellowstone tak může eruptovat do konce tohoto století, ale klidně také až za 10 tisíc let. Poprvé v dějinách planety tomu ovšem budeme moct předejít.

V první řadě se v nebližším desetiletí očekává rapidní zlepšení našich metod detekce oblastí pod zemským povrchem. Citlivé magnetické detektory a detektory vycházející z detekce gravitačních vln slibují zobrazit zemské útroby podobně v kvalitě, jakou jsme zatím nepoznali. To by nám mohlo říct i více o tom, kolik času má Yellowstone do erupce.

Ani poté nebudeme muset sedět s rukama založenýma v klíně a čekat na explozi. NASA letos v létě představila hypotetický plán, který by Yellowstonu mohl upustit páru. Již v minulosti mnohé odborníky napadla možnost "deaktivovat" vulkány jejich navrtáním, existuje však rovněž obava, že by podobné preventivní opatření mohlo paradoxně předčasně spustit erupci.

Podle NASA se tomu ovšem dalo předejít, pokud by vrty čerpaly energii mimo hranice Yellowstonské kaldery z oblasti pod místním magmatickým krbem. Idea je, že by se tím přívod energie právě pro Yellowstone kriticky snížil, protože by se do krbu vůbec nedostal. Geotermální elektrárny dnes potřebné hloubky ještě nedosahují, nejde však o nemožné – s trochou vládních pobídek by navíc navrtaný Yellowstone mohl generovat velmi levnou elektřinu.

Hrozba erupce Yellowstonu by navíc měla tak ničivý potenciál, že by v případě, kdybychom si blížící se událostí byli jistí, podobný projekt za risk rozhodně stál.

Text: Ladislav Loukota