Nekrofilie může vést ke vzniku nového života. Odpudivá reprodukce si nebere servítky

Cokoli, co vede k uchování druhu, je z hlediska evoluce dobré. I kdyby to znělo sebenechutněji. Odborný server biorxiv.org uveřejnil odbornou studii dokazující, že houba jménem hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) napadá mrtvoly mouchy domácí a na jejich povrchu vytváří chemickou směs těkavých seskviterpenů. Zároveň mění hladinu přirozených hostitelských uhlovodíků, což vede k tomu, že se mrtvá moucha stane pro žijící samce sexuálně atraktivní.

Vůně smrti

Pro pokračování další muší populace je to cesta do záhuby, protože mrtvá moucha vajíčka nenaklade. Ovšem z pohledu houby jde o výhodnou strategii, protože muší samec se může od rozkládajícího se těla během kopulace nakazit patogeny a zemřít. Rozkládající se tělo se tak stává kýženým substrátem pro růst dalších hub a vůně, kterou houba na těle mušího kadáveru vydává, mění chování dalších samců tak, že neplodným pářením poškozují vlastní druh a umožňují další a další šíření houby.

Smrt jednoho je životem druhého

Hmyzomorku na mrtvém těle mouchy poznáme snadno. Vytváří totiž bílé až žluté prstencovité povlaky, které během jednoho dne začnou pokrývat celý zadeček. Spory houby dokážou napadnout v těsné blízkosti odpočívající nebo na mrtvole kopulující jedince blanokřídlého hmyzu. Začnou na něm klíčit a hyfy si pomalu prorazí cestu skrz kutikulu dovnitř do těla. Následně je pomocí hemolymfy, která u hmyzu nahrazuje krev, houba roznášena do celého těla.

Nekrofilie se občas objeví i u ropuch:

Houba posléze napadá i centrální nervovou soustavu a mění chování napadeného hmyzu, který nakonec umírá. Houba se rozroste na mrtvém těle a začne lákat další mouchy, aby započala nové kolo své vlastní evoluce. Základním motorem vývoje je snaha přežít a vytvořit další generaci. Právě toho houba využívá ve svůj prospěch. Poškozování much pro ni nehraje žádnou roli, primární je zachovat a rozšířit sebe sama.