Nejhloupější pták na světě padá ze stromů a klidně osouloží i kámen. Navíc je hrozný otec

Kakapo soví (Strigops habroptilus) si své přízvisko vysloužil vzhledem – jeho hlava opravdu připomíná sovu. Společné se sovami má ještě to, že je aktivní v noci. Kākāpō v maorštině ostatně znamená noční papoušek. Jinak je ale dost originální. Jako jediný papoušek nelétá. Má sice ostré drápy a vyškrábe se na strom, místo elegantního plachtění pak spíš ale žuchne dolů jak pytel brambor. Ačkoli o něm na sociálních sítích kolují pomluvy, že ani pořádně nechodí, ve skutečnosti má silné nohy a výdrž a umí se i rozběhnout. Mezi papoušky patří do kategorie „těžká váha“, je mezi nimi největší a nejmohutnější (samci mohou mít až 4 kilogramy). Boduje i v kategorii dlouhověkosti, dožívá se 60 až 90 let.

Příroda

Zahubí se všechny divoké kočky. Nový Zéland se zbavuje „chladnokrevných zabijáků“

Na hranici vyhynutí

Kdysi si spokojeně zobal semínka, kořínky a rostliny po celém území Nového Zélandu, jakmile však na zdejší ostrovy vstoupila noha kolonizátora, začala se populace papoušků ztenčovat. Vlivem lidské činnosti i klimatických změn ubývalo přirozeného prostředí pro život a zavalitý pták se stal snadnou kořistí pro lovce. I psi nebo krysy, připlouvající na evropských lodích, si ptáky, kteří přes den podřimují v hnízdech na zemi, sbírali jako houby v lese. Už v roce 1894 lidem došlo, že je potřeba začít papouška kakapo chránit, přesto se v minulém století dostal na hranici vyhynutí.

Momentálně je naživu pouze 236 kusů na menších novozélandských ostrovech, všichni divoce nebo v rezervaci. Tam k nim nemůžou predátoři, ale ani turisté. Nový Zéland si unikátního tvora hlídá natolik, že ho nevystavuje ani v žádné zoo. Zoologická zahrada v Aucklandu, která se podílí na záchraně druhu, svůj výzkum provádí na ostrůvcích Whenua Hou, Pukenui a Hauturu-O-Toi.

Příroda

Vzácný kytovec byl znovu nalezen mrtvý. Záhadný tvor je pevně spojený s Novým Zélandem

Ptačí mozeček

A kde se vzala pověst o jeho hlouposti? Částečně za to může jeho naprostá naivita a důvěřivost. Dlouho žil bez predátorů a nepočítá s tím, že by mu někdo chtěl ublížit. Nepřátel se nebojí. Když ho někdo překvapí, ztuhne a spoléhá na to, že jeho strakaté zeleno-hnědé peří poslouží jako dostatečná kamufláž. To sice funguje na létající predátory, ale proti šelmám s vytříbeným čichem jsou papoušci bez šance.

Na inteligenční škále papoušky kakapo neposouvají vzhůru ani jejich rozmnožovací návyky. Samci se samičkami se potkávají jen kvůli páření, které je na programu pouze jednou za dva až čtyři roky – až když začnou plodit stromy rimu. Samec si vyhlédne skálu nebo vrchol kopce s nízkou vegetací a vyšlapává si kolem pěšinky s prohlubněmi v zemi. Pak se v jedné z nich usadí a řve tak dlouho, dokud nedorazí nějaká opeřená dáma ochotná spojit s ním svoji genetickou informaci.

Takhle tam vydrží „tokat“ celou noc, klidně dva až tři měsíce. Samičky se sbíhají ze všech končin a pečlivě si vybírají. Vědci zatím netuší, proč jsou někteří papoušci v kurzu a jiné míjejí nevěsty bez povšimnutí. I vzhledem k tomu, že těch potenciálních partnerek tolik na výběr není, stává se, že chudák kakapo na svůj „match“ čeká marně. Pod tíhou hormonů pak jde řešit biologickou touhu nějak jinak a zkouší oblažit jiného ptáka v dosahu, ale i neživé předměty jako kameny, spadený list nebo monitorovací zařízení. Zkoušel to i na lidi. Vše samozřejmě bezvýsledně.

Přečtěte si také: Jak pandy přistupují k páření? U videa se budete chytat za hlavu

Ani po úspěšném spáření není chování těchto ptáků zrovna na medaili. Potomky nechávají na krku samicím, které se až na půl roku stávají matkami-samoživitelkami na plný úvazek. Ignorováním rodičovské role jsou kakapo jedinými „černými ovcemi“ mezi papoušky na celém světě.

Zdroj: Department of Conservation NZ, Soch Fact Check

Video, které jste mohli minout: Dobrodružná show Asia Express: O výhru usiluje maminka se synem. Soutěž ověří i dlouholetý pár