K nejdelším tvorům planety patří obří žahavá medúza. Délkou chapadel překoná i plejtváka

Plejtváka obrovského mnoho lidí považuje za největšího a zároveň i nejdelšího živočicha na planetě. V tom druhém se ale mýlí. Zatímco dospělý plejtvák na délku měří zhruba 27 metrů, vědci objevili hned několik exemplářů krásné medúzy jménem talířovka obrovská (Cyanea capillata), jejichž chapadla měřila přes 30 metrů. Nejdelší zdokumentovaný jedinec byl dlouhý dokonce 36,5 metru.

Překonat tuto délku zvládli jen dva tvorové. Ve Skotsku byl v roce 1864 objeven červovitý živočich pásmovka velká měřící 55 metrů; to by z ní udělalo nejdelší organismus na planetě. Problém je, že se tělo pásmovky dá natáhnout jako guma. Není proto vůbec jisté, jestli lze záznamu věřit. Proto se momentálně za nejdelší zvíře planety považuje spíš hlubokomořský žahavec trubýš pochybný, který dorůstá délky 40 až 50 metrů.

Příroda

Konec žraloka bílého? Situace kolem „monstra“ z Čelistí je kritická, zachránit ho mohou jen chudí rybáři

Délka není jediný rekord

Talířovky obrovské jsou ale zajímavé i z jiných důvodů než jen díky délce chapadel – v Guinnessově knize rekordů jsou například zapsány jako nejtěžší medúzy světa. Odhaduje se, že váží neuvěřitelnou jednu tunu, přesně to ale nikdo nezváží. Dostat obří medúzu z vody, aniž by se rozpadla, je totiž prakticky nemožné, většinu její hmoty navíc tvoří právě voda.

Také je na ně úžasná podívaná. Jejich barva se mění s tím, jak stárnou. Mladší jedinci bývají světlí, nažloutlí nebo broskvoví, starší kusy tmavnou do sytě červených až vínových odstínů. Obří medúzy jsou díky tomu úžasně fotogenické, ale i poměrně děsivé. Žahnutí talířovky obrovské je sice zřídka smrtelné, ale rozhodně patří k těm, na které se nezapomíná.

Čtěte také: Na Floridě padají zmrzlí leguáni. Až se oteplí, zas to rozchodí

Zajímavosti

Nejstarší kočka na světě oslavila 30. narozeniny. V přepočtu na lidské roky je to neskutečný věk

Způsobuje silnou bolest, křeče, nevolnost, pocení a někdy i bolesti hlavy. Záludné je, že žahat dokážou i utržená chapadla, která se mohou vznášet ve vodě dlouho poté, co medúza zmizí. Každé chapadlo je pokryté miliony žahavých buněk a každá z nich funguje jako miniaturní vystřelovací harpuna.

Aktivují se dotykem a jsou jedním z nejrychlejších buněčných mechanismů v přírodě. Mozek k tomu medúza nepotřebuje, bohatě jí stačí neuronová síť.

Zdatní lovci

Talířovkám se daří spíš ve studenějších vodách, zejména v severním Atlantiku, Severním moři a severním Pacifiku. Narazit na ně mohou lidé i u břehů Británie, Skandinávie nebo severní Evropy.

Mohlo by vás také zajímat: Největší jedovatý had světa spolyká i mnohametrovou kořist. Má k tomu speciální výbavu

Medúza se živí planktonem, drobnými korýši, rybími larvami a dokonce zvládne ulovit i malé rybky. Kořist, která uvízne v síti jejích chapadel, si pomalu posune k ústnímu otvoru. I tento obr má ale v přírodě pár nepřátel. Je to lákavá pochoutka pro mořské želvy, zejména kožatky velké, které jsou odolné vůči žahnutí. U obřích dospělých jedinců ale často platí, že největší hrozbou nejsou predátoři, ale kolize s loděmi a změny podmínek v oceánech.

Zdroj: Wildlife Trust, Oceana.org, DiveSSI

Video, které jste mohli minout: Vlci na Broumovsku zmasakrovali stádo ovcí. Paseka, která se nedá popsat, smutní chovatelka