Zabila 16 lidí v Ústí nad Labem a nedávno chlapečka v USA. Nebezpečná améba napadá mozek

Společným znakem úmrtí teprve 16měsíčního Michaela Pollocka z Arkansasu a 16 dětí a mladých lidí ve věku od 8 do 25 let z Ústí nad Labem bylo koupání ve sladkovodním bazénu. V případě Československa se v první polovině 60. let jednalo o Vrbenského lázně v ústecké čtvrti Střekov, kde prvok Naegleria fowleri způsobil ve čtyřech oddělených clusterech epidemii primární amébové meningoencefalitidy (PAME), tedy zánětu mozku, resp. mozkových blan.

Přečtěte si také: Necháváte v lednici otevřené plechovky s jídlem? Vysvětlujeme, proč to opravdu není dobrý nápad

„Původce epidemie, ze které byly nejprve podezřívány různé bakterie, se podařilo odhalit až po dvou letech od skončení epidemie. Rezervoár améb (dutina za jednou stěnou bazénu) se podařilo najít až za dalších 11 let. Jednalo se nejen o nejhorší českou epidemii z koupacích vod v novodobé historii, ale také o událost unikátní ze světového hlediska – jak co do velikosti epidemie, tak prostředí, kde došlo k nákaze,“ popisuje důsledky tehdejšího řádění parazitického prvoka odborný časopis Hygiena.

Příroda

Jaký zvuk vydává žralok? Poslechněte si první unikátní nahrávku, tichý zabiják přece jen nemlčí

Prvok útočí nosem

Agresivní prvok napadá člověka nosní dutinou. Stačí, aby se kontaminovaná voda dostala na nosní sliznici třeba při prudkém ponoření hlavy nebo skoku do vody. Měňavková stadia prvoka pak proniknou sliznicí do těla a podél čichového nervu postupují k mozku, kde způsobují rozklad mozkových buněk a následný zánět mozku nebo mozkových blan.

Stejný proces zřejmě nastal i u 16měsíčního Michaela, který se svými rodiči navštívil vodní hřiště s fontánami a tryskami v okrese Pulaski v aglomeraci města Little Rock, metropole Arkansasu. Podle listu Daily Mail chlapec po návratu domů trpěl několik dnů vysokou horečkou, zvracel, obtížně se hýbal a působil zmateně.

Lumbální punkce a další vyšetření po převozu na urgentní příjem zdejší nemocnice identifikovaly amébu Naegleria fowleri. Přes veškerou snahu lékaři nedokázali 16měsíčnímu Michaelovi pomoct a chlapec pouhých devět dnů od návštěvy koupaliště 4. září 2023 zemřel. O jeho úmrtí tehdy informovalo ministerstvo zdravotnictví státu Arkansas, případovou studii ale americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo teprve na konci března 2025.

Naegleria fowleri v letech 1962 až 2023 infikovala v USA celkem 164 lidí, z nichž pouze čtyři její atak přežili. Odolnému prvokovi se daří ve sladké vodě, a protože přežije i teploty kolem 45 °C, může kolonizovat i teplé minerální prameny. Naopak v chlorované vodě hyne. Nákaza tak hrozí ve špatně udržovaných bazénech nebo v nedostatečně ošetřených venkovních zábavních parcích obsahujících brouzdaliště a vodní herní prvky.

Příroda

Aligátor se porval s krokodýlem přímo na chodníku. Překvapená žena všechno natočila

Tajemná úmrtí v Československu

K pochopení mechanismu infekce způsobené amébou Naegleria fowleri významně přispěl výzkum československých epidemiologů a parazitologů, k němuž se v roce 2019 v odborném časopise Hygiena (16 obětí a 16 let do objasnění případu. Připomínka nejhorší české epidemie z koupací vody v Ústí nad Labem) vrátil kolektiv odborníků ze Státního zdravotního ústavu. Objasnění původu epidemie podle nich trvalo dlouhých 16 let a vyžádalo si doslova kriminalistickou práci.

Děti ve školním věku, mladiství a v jednom případě i 25letá instruktorka plavání – ti všichni umírali ve čtyřech oddělených clusterech v letech 1962-65. Poměrně rychle se podařilo najít spojitost s krytým bazénem, nebylo ale jasné, kde nákaza číhá. Stopy nakonec vedly k Vrbenského lázním v Ústí nad Labem, do jejichž budovy se shodou okolností začátkem roku 2025 zakously bourací bagry.

U 16 účastníků plaveckých kurzů, plaveckých tréninků a rekreačního plavání ve věku 8-25 let se zde vyvinula akutní meningitida a meningoencefalitida, jež do dvou až sedmi dnů od objevení prvních příznaků choroby pokaždé končily smrtí. Ani jednou se nepodařilo prokázat meningokoka nebo pneumokoka, jež byly v té době nejpravděpodobnějšími původci onemocnění, a odborníci byli zoufalí.

Příroda

Záhada oranžové sovy, nad níž odborníci kroutí hlavou, má v tuhle chvíli dvě vysvětlení

Detektivní práce mladého parazitologa

Záhadu rozluštil až mladý parazitolog z Vojenského ústavu hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze Lubor Červa. Prostudoval vzorky tkání mozku a míchy všech fatálních případů a objevil v nich améby, které patologové mylně považovali za leukocyty. Zbývalo najít místo, kde se améby v 25metrovém ústeckém bazénu i přes zvýšená opatření množí.

To se podařilo teprve v roce 1978, kdy při rekonstrukci dělníci objevili asi 10 cm hlubokou dutinu za čelní stěnou nádrže, do níž prosakovala voda. Stěny dutiny pokrývala vysoká vrstva organických nánosů, na níž se díky stálé příznivé teplotě 27–30 °C a nedostatku dezinfekčního prostředku dařilo amébám Naegleria fowleri. Améby byly z tohoto prostoru vyplavovány do bazénu skrze praskliny ve stěně, a to zejména po plaveckých závodech, kdy se hladina vody v bazénu dočasně zvyšovala o 40 cm.

Mohlo by vás také zajímat: Tragický konec pátrání na Slovensku. Ztraceného muže zřejmě rozsápal medvěd

Po objevení rezervoáru byl bazén ve Vrbenského lázních rekonstruován, přičemž dutina byla vypařena horkou parou a dezinfikována chlornanem sodným, a dál sloužil veřejnosti. Nový případ PAME se již nevyskytl. Bazén byl v provozu do počátku 90. let, kdy byly lázně privatizovány a uzavřeny za účelem rekonstrukce. K té ale nikdy nedošlo a objekt postupně přecházel z majitele na majitele a chátral.

Zdroj: Daily Mail, Hygiena

Video, které jste mohli minout: Česko se připravuje na boj proti slintavce a kulhavce. Slovensko již nasadilo armádu