14. ledna 2025 13:55
Adam Vala

Jsou mravenci chytřejší než lidé? Unikátní experiment přinesl nesmírně zajímavý výsledek

Mravenci mají ve skupině lepší schopnosti než lidé, tvrdí studie vědců z Weizmannova institutu věd. Podle výsledků dokáží tito drobní společenští tvorové ve vzájemné spolupráci překonat lidi při řešení složitých problémů, jako je přemisťování těžkého nákladu skrze bludiště.

Experiment, který se zaměřoval právě na komunikaci a spolupráci lidí, resp. mravenců, vedl profesor Ofer Feinerman, jehož tým vytvořil reálnou verzi tzv. pianové hádanky. Jde o nutnost vyřešit problém, který simuluje přemisťování neobvyklého objektu, jako je například piano, skrze velmi členitý prostor. Místo piana dostali účastníci experimentu objekt ve tvaru písmene T, který museli přesunout skrze prostor rozdělený na tři komory propojené jen úzkými průchody.

Jednotlivci i skupiny

Testovací bludiště existovalo ve dvou verzích – jedna byla ve velikosti mravenců, druhá uzpůsobená lidem. Do pokusu se zapojili černí mravenci Paratrechina longicornis, zvaní také „chlupatí blázniví mravenci“, a to kvůli svému hektickému pohybu. Tito mravenci běžně obývají izraelské pobřeží a jih země, takže byli zvoleni i s ohledem na místopis svého výskytu.

Experiment probíhal v několika fázích, kdy byli mravenci zapojeni coby jednotlivci, dále se pustili do přemisťování písmene T v malých týmech po sedmi členech, a nakonec i ve velkých skupinách až osmdesáti jedinců. Lidské skupiny se pak skládaly z jednotlivců, malých týmů šesti až devíti lidí a samozřejmě i velkých skupin o 26 členech.

Spolupráce mravenců versus lidská komunikace

Zatímco lidé mohli v některých případech komunikovat, některé ze skupin byly instruovány, aby slova či gesta nepoužívaly. Nosily chirurgické masky a sluneční brýle, aby se přiblížily situaci mravenců, kteří komunikují pomocí chemických signálů – feromonů. Naproti tomu byl design bludiště zvolen tak, aby mravenci nemohli během pokusu feromony využívat. A pro další vyvážení pak lidské skupiny musely držet náklad pouze za speciální madla, což mělo simulovat způsob, jakým s objekty manipulují mravenci.

Čtěte také: Drsný nájezd mravenců na vosí hnízdo. Podívejte se na nekompromisní hmyzí masakr

Překvapivé výsledky

Analýza dat ukázala, že lidé byli úspěšnější při testech jednotlivců, nežli ve skupině, zatímco u mravenců to bylo přesně naopak. Skupiny mravenců jednaly strategicky a s jakousi kolektivní pamětí, která jim pomáhala vyvarovat se opakování chyb. Lidé se naopak ve skupinách soustředili na rychlá a krátkodobá řešení, která nebyla pro dlouhodobý úspěch příliš efektivní.

„Kolonie mravenců je ve skutečnosti jedna velká rodina,“ vysvětlil Feinerman v prohlášení ke své studii zveřejněné v odborném časopise PNAS. „Mají společný zájem, který převažuje nad individuálními cíli,“ dodal vedoucí studie a doplnil, že společenství mravenců lze považovat za jakýsi „superorganismus“, který funguje jako živé tělo složené z mnoha „buněk“.

Lidé naopak nedokázali ve skupinách zlepšit svou schopnost strategického plánování, zvláště když byla jejich komunikace omezena. Nerozuměli jeden druhému, nechápali, co chce někdo další udělat a jen složitě hledali společná řešení. Závěr studie tak jednoznačně potvrzuje, že i mravenci mohou být inspirací pro lidstvo, když dojde na vzájemnou spolupráci, bez ohledu na to, že měří pouhé 3 milimetry a jejich život se z pohledu toho našeho může zdát nicotný.

Zdroj: PNAS, Weizmann Institute of Science

Video, které jste mohli minout: Souboj největších dinosaurů všech dob připomíná rvačku dvou žiraf

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom