Lidstvo v minulém století vybilo skoro 3 miliony velryb. Kolik jich zbylo?

Mezi lety 1900–1999 lidé ulovili 2,9 milionů velryb: 276 tisíc v severním Atlantiku, 563 tisíc v severním Pacifiku a asi 2 miliony na jižní polokouli. Práci, která tato čísla ukázala, vydali mořští biologové ze Seattlu a vyšla v časopise Nature. Lidé nikdy předtím ani potom neulovili tolik biomasy najednou…

Kolik velryb nalovili Sověti?

Hlavním autorem práce je Robert Rocha, který popisuje závěry studie: „Jen v letech 1890–1962 bylo zabito stejné množství velryb jako za celé 18. a 19. století… Jenže mezi lety 1962–1972 se to podařilo ještě jednou.“ Studie vznikla kombinací analýzy známých velrybářských záznamů a také poprvé osobními rozhovory s ruskými velrybáři. Ti doposud údaje o velrybách ulovených v dobách Sovětského svazu příliš neposkytovali.

Velcí kytovci byli zpočátku loveni především kvůli masu, ale později, především od 19. století, se stal ještě důležitější surovinou jejich tuk, z něhož se vyráběl olej. Ten fungoval jako obdoba elektřiny – svítilo se jím a umožňoval normálním lidem, aby si prodloužili den. Nebýt oleje z velryb, nikdy by se nerozjela průmyslová revoluce: právě jím se mazaly první parní motory.

Velrybám zoologické zahrady nepomůžou

V současné době je už naštěstí lov kytovců v podstatě všude zakázán – až na výjimku v několika zemích, které si ji opatřily údajně k vědeckým účelům. Od zákazu roku 1986 sice už velryb tolik neubývá, řada mořských biologů se ale obává, že populace je tak malá, že už to u mnoha druhů kytovců nestačí na přirozené doplňování populace. A na rozdíl od jiných druhů zvířat se jim nedá pomoci v zoologických zahradách…

Navíc jsou nyní kytovci ohrožováni novými riziky: extrémně silnými sonary na vojenských lodích, změnami klimatu a také velkými plavidly, kdy srážka s nimi znamená smrt. Zda se podaří vrátit počet alespoň některých druhů do doby před velrybolovem, je velká otázka. Například vorvaňů je nyní jen třetina, plejtváků dokonce zbyla jen pouhá desetina.