Strašidelný les z Pána prstenů skutečně existuje. Je plný turistů, kteří v něm hledají elfy, démony a víly

V národním parku Dartmoor v anglickém hrabství Devon se rozkládá Wistmanův les, jehož kořeny nejspíš pamatují dobu před 9 tisíci lety. Je jedním z posledních zbylých starověkých deštných pralesů ve Velké Británii. Většinu z nich vykáceli neolitičtí zemědělci a lidé doby bronzové. Wistmanův les odolal nejspíš kvůli špatně schůdnému skalnatému terénu v nadmořské výšce 380 až 410 m n. m. Balvany jsou kvůli mechům a vlhkosti kluzké a mezi nimi jsou nebezpečné hluboké prohlubně. Les si prošel křovinatým obdobím, od poloviny 19. století tu začal sílit dubový porost a plocha pralesa se téměř zdvojnásobila. Nejstarší duby, které tu můžete obdivovat, jsou staré 400 až 500 let.

Cestování a dobrodružství

Prima a prima+ uvedou světově úspěšnou reality show Asia Express!

Lovci vezou mor

Jestli se tu pravěcí lidé potkávali s hobity a elfy, těžko říct. Tolkien ostatně to, že skutečně nasával inspiraci při bloudění pod korunami zdejších staletých dubů, nikdy oficiálně nepotvrdil. K lesu se každopádně vážou legendy o druidech, skřítcích a duších zemřelých. Kde jinde by koneckonců měly žít mytické postavy než v pralese s podivně pokroucenými stromy, porostlými lišejníky a mechem a s mlhou hustou tak, že by se dala krájet?

Název lesa (Wistman's Wood) vychází ze slova „wisht“, které v devonshirském dialektu znamená „strašidelný, zlověstný“. Měl se tu odehrávat divoký hon, během něhož se lesem děsivou rychlostí prohánějí nadpřirozené bytosti jako elfové a víly, ale i démoni a pekelní psi. Kdo suitu lovců vedenou biblickými či mytologickými hrdiny spatřil, toho potkalo neštěstí. Motiv divokého honu, který se vyskytuje v germánském, keltském i slovanském folkloru, mohl taky věstit příchod tragédie – války či třeba moru. Na základě této legendy a zdejší tajuplné atmosféry prý Arthur Conan Doyle napsal nejslavnější případ detektiva Sherlocka Holmese – Psa baskervillského.

Zajímavosti

Takhle viděl Středozem sám Tolkien. Prohlédněte si jeho úžasné kresby z Pána prstenů a Hobita

Neukáznění turisté

Zalesněná vrchovina v jihozápadní Anglii je v dosahu Atlantiku, který sem nahání vlhkost a ta v kombinaci s chladným vzduchem vytváří vhodné podmínky pro zdejší vzácný ekosystém – deštné pralesy mírného pásma, někdy nazývané atlantické nebo keltské deštné pralesy. Všechny stromy a skály pokrývá koberec z mechu, roste tu i lišejník koňský (bryoria smithii), který se vyskytuje pouze na dvou místech v Británii. Lišejníky stejně jako stromy mohou pamatovat několik staletí. Kromě převažujících dubů tu narazíte na jasany, buky i jeřáby, lísky a cesmíny.

Přečtěte si také: Hobiti nejsou výmysl z Pána prstenů. Podobně malí lidé skutečně existovali

Nádherný pohádkový (nebo hororový – vyberte si) prales se v posledních letech stal hlavní hvězdou řady článků, televizních reportáží a příspěvků na sociálních sítích. A tak teď bohužel trpí pod náporem turistů, kteří se na vlastní oči chtějí přesvědčit, jestli tu přece jen nezahlédnou nějakého hobita. Situace se dramaticky zhoršila během lockdownu v roce 2021, kdy lidé houfně vyhledávali aktivity v přírodě. Denně se sem nahrnuly až čtyři stovky návštěvníků a ne všichni patřili k zodpovědným ochráncům přírody. Jak si tehdy stěžoval radní Devonu Philip Sanders, někteří si odlupovali mechy a lišejníky, což je nelegální, a na úzké lesní pěšině se proháněli na horských kolech.

V březnu 2025 odstartoval projekt na regeneraci a rozšíření Wistmanova lesa, v rámci něhož tu přibylo 450 nových stromků.

Zdroj: IFL Science, Duchy of Cornwall

Video, které jste mohli minout: Účastnice Asia Express Icy a Ester: Život nám nakládá. Umíme si z něj ale vzít to pěkný